Zápal plic - časté onemocnění v dětském věku

Zápal plic je zánětlivé onemocnění dolních dýchacích cest a plicní tkáně. Nejčastěji se klasifikuje podle rentgenologického nálezu. Může se jednat o různé typy, včetně bronchopneumonie (postižení plicní tkáně), lobární pneumonie (postižení plicního laloku), alární pneumonie (postižení plicního křídla) a intersticiální pneumonie (zánět vmezeřené plicní tkáně). Každá forma zápalu plic má specifické příznaky a vyžaduje individuální léčbu.

Pneumonie se klinicky dělí na typické, charakterizované horečkou a vlhkým kašlem s vykašláváním hnisavého sputa, a atypické, kde dominuje suchý kašel a málo výrazné příznaky při poslechovém vyšetření plic, avšak výrazné změny na rentgenovém snímku hrudníku.

Z epidemiologického hlediska se rozlišují pneumonie komunitní, které vznikají mimo nemocnici, a nozokomiální, které se vyvíjejí u pacientů hospitalizovaných v nemocnici. Může také nastat jako komplikace jiného infekčního onemocnění, jako je chřipka nebo plané neštovice.

Zápal plic je častým onemocněním u dětí a může být život ohrožující. Rizikové faktory zahrnují nízký věk, nedonošenost, chronická plicní a neurologická onemocnění, vrozené srdeční vady, podvýživu a oslabenou imunitu. Negativní vliv může mít i expozice cigaretovému kouři, znečištěnému ovzduší, cestování v přeplněných dopravních prostředcích nebo pobyt na místech s vysokou hustotou populace a nízkou sociálně-ekonomickou úrovní. Očkování hraje důležitou roli v prevenci těžkých forem pneumonie, zejména proti pneumokokovým infekcím, a je doporučováno pro děti.

Klikněte a vyberte si HRAČKY

Klinický obraz

Klinický obraz pneumonie u dětí závisí na závažnosti onemocnění:

Lehký průběh: Kojenci a děti s lehkým průběhem mohou mít pouze kašel bez zrychleného dýchání a dušnosti.
Středně těžký průběh: Zahrnuje kašel a zrychlené dýchání, ale bez dušnosti.
Těžký průběh: Kromě kašle a zrychleného dýchání se objevuje i dušnost, která může zahrnovat zapojení pomocných dýchacích svalů. U kojenců může dojít i k poruše sání.

Klinický obraz se liší podle typu pneumonie:

Virová pneumonie u kojenců: Může mít variabilní průběh, s výraznými dechovými obtížemi a zvýšenou tělesnou teplotou. Rentgenový nález bývá často chudý.
Chlamydiová pneumonie u kojenců: Projevuje se záchvatovitým kašlem, zrychleným dýcháním a rýmou. Při poslechovém vyšetření mohou být přítomny pískoty při dýchání nebo chrůpky.
Bakteriální pneumonie: Častěji postihuje starší děti a může způsobovat bolest na hrudníku, v rameni, bolest hlavy a břicha.
Mykoplazmová pneumonie: Častěji postihuje školní děti a mívá dobrou celkovou kondici. Začíná jako virové onemocnění, ale později se projevuje záchvatovitým kašlem. Rentgenový nález může být normální.

Správná diagnóza pneumonie u dětí vyžaduje zohlednění klinických příznaků, věku pacienta a epidemiologických faktorů, jakož i poslechového vyšetření a rentgenového snímku hrudníku.

Původci zápalu plic

Původci pneumonie u dětí se liší podle věku a klinické prezentace:

Novorozenci: Streptokoky skupiny B a enterobakterie jsou častými původci pneumonie.
Kojenci (3 týdny - 3 měsíce): Většina případů je bakteriálního původu, přičemž pneumokok je nejčastějším patogenem.
Děti (4 měsíce - 4 roky): V této věkové skupině jsou virové pneumonie (například způsobené rinoviry, RS viry) běžnější než bakteriální. Pokud jde o bakterie, pneumokok je opět nejběžnějším původcem.
Školní děti a dospívající: Mykoplazmata a chlamydie jsou běžnými původci pneumonie v této věkové skupině. Gramnegativní bakterie (například pseudomonády a klebsiely) mohou vyvolat pneumonii u dětí s dalšími závažnými onemocněními, jako je cystická fibróza nebo akutní leukemie.
Pneumonie smíšeného původu: Některé pneumonie mohou být způsobeny více než jedním patogenem, například kombinací virové a bakteriální infekce.

Diagnostika zápalu plic

Zobrazovací metody: Typickým rentgenologickým nálezem na snímku hrudníku je zastínění, přičemž může být patrný i výpotek v pohrudniční dutině, který se posuzuje ultrazvukovým vyšetřením. Důležité je, že na počátku onemocnění může rentgenový nález chybět, a ústup nemoci je pozvolný v rozmezí čtyř až šesti týdnů.

Mikrobiologické vyšetření: Při podezření na bakteriální pneumonii se u spolupracujících dětí odebírá sputum ke klasickému růstovému bakteriologickému vyšetření. Kultivační nálezy ve vzorcích z nosu nebo hltanu však neznamenají určení původce pneumonie. Kultivační vyšetření krve je pozitivní až u čtvrtiny případů pneumokokové pneumonie, a lze také stanovit pneumokokový antigen v moči.

Diagnostika pomocí molekulární biologie: Především u pneumonií s těžkým průběhem se využívá rychlá diagnostika pomocí metod molekulární biologie, která sleduje průkaz DNA nebo RNA původce v biologickém materiálu, nejčastěji pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR).

Laboratorní vyšetření: U bakteriálních pneumonií je v krevním obraze zjištěn zvýšený počet bílých krvinek a jejich nezralých forem. Sedimentace je zvýšená u všech typů zápalu plic. Hodnota ukazatele zánětu v séru (CRP) bývá zvýšená u většiny bakteriálních pneumonií.

Léčba zápalu plic

Okamžitý průkaz původce pneumonie je obtížný, proto se úvodní antibiotická léčba odvíjí od zkušenosti. Volba antibiotika závisí na klinickém stavu dítěte, věku a případném dalším onemocnění. Antibiotika se širokým spektrem účinku jsou volbou, a nedojde-li ke zlepšení po 48 hodinách léčby, je třeba zvážit změnu.

Většina pneumonií, které vznikly mimo nemocnici, má lehký průběh a jsou léčeny ambulantně antibiotiky. Kojenci obvykle vyžadují hospitalizaci a nitrožilní podání antibiotik.

V léčbě dětí do šesti let se obvykle používá penicilin se širokým antibakteriálním spektrem nebo cefalosporiny. Při podezření na mykoplazmovou nebo chlamydiální pneumonii se přidává makrolidové antibiotikum.

U pneumonií s těžším průběhem se používají při hospitalizaci nitrožilní cefalosporinová antibiotika nebo nitrožilní penicilin G.

V podpůrné léčbě se používají léky k potlačení horečky, usnadnění vykašlávání hlenů a rozšiření průdušek. V těžkých případech se využívá kyslík, ventilace nebo chirurgická léčba.

Prognóza zápalu plic

Úmrtnost na nekomplikovanou pneumonii u dětí ve vyspělých zemích je nízká, a hojení komplikovaných pneumonií je ve srovnání s dospělými významně lepší.

Závěr

Zápal plic u dětí představuje významný zdravotní problém, který vyžaduje promptní diagnózu a adekvátní léčbu. Příznaky zápalu plic, jako je zrychlené dýchání u dětí, jsou důležité včas rozpoznat, aby se zabránilo možným komplikacím. Náběh na zápal plic je často rychlý, a proto je klíčové poskytnout dětem okamžitou lékařskou péči. Porozumění příznakům zápalu plic u dětí je klíčové pro správnou diagnostiku a léčbu tohoto onemocnění, které může mít vážné následky, zejména při zanedbání.