Jak správně reagovat na dětský pláč

Klikněte a vyberte si HRAČKY PRO DĚTI

Jak reagovat na dětský pláč: Můj příběh a praktické rady

Dětský pláč je neodmyslitelnou součástí rodičovství. Přestože víme, že všechny děti pláčou, mnohé z nás intenzita a frekvence tohoto pláče zaskočí. Já sama jsem procházela obdobím, kdy každovečerní pláč mého několikaměsíčního syna mě nutil hledat „zaručené způsoby“, jak ho utišit. Tento článek je shrnutím mé cesty a poznatků, které jsem během ní získala.

Různé důvody pláče

Kniha "Moudrost raného dětství" od Alethy Solterové, která je žákyní slavného Jeana Piageta, mi poskytla nový pohled na dětský pláč. Solterová rozlišuje dva hlavní typy pláče u dětí:

Komunikační pláč: Dítě používá pláč jako prostředek, kterým nám dává najevo, že něco potřebuje. Může to být hlad, žízeň, nepohodlí způsobené plnou plenou nebo prostě touha po fyzickém kontaktu. Pláč je v tomto případě jasným signálem pro rodiče, aby zasáhli a odstranili nepříjemný podnět.
Emocionální pláč: Tento typ pláče slouží jako ventil pro uvolnění nahromaděného stresu a negativních emocí. Stejně jako dospělí potřebují někdy vyplakat, aby se cítili lépe, i děti pláčem zpracovávají své emoce.

Jak reagovat na komunikační pláč

První krok je zjistit, zda dítě něco konkrétního potřebuje. Zkontrolujte, zda je nakrmené, přebalené, oblečené přiměřeně teplotě, a zda má dostatek fyzického kontaktu. Pokud jsou všechny tyto potřeby uspokojeny a dítě stále pláče, může být příčinou emocionální pláč.

Jak reagovat na emocionální pláč

Namísto automatického pokusu o utišení pláče bychom měli zkusit dítěti poskytnout podporu a prostor pro vyjádření emocí. Zde je několik kroků, jak na to:

Buďte přítomní: Dítě potřebuje vědět, že jste tu pro něj. Vaše fyzická přítomnost je klíčová.
Fyzický kontakt: Držte dítě v náručí, hlaďte ho a poskytujte mu pocit bezpečí. Hmat je jedním z nejdůležitějších smyslů, kterým dítě vnímá svět.
Mluvte s dítětem: Klidným a láskyplným hlasem popisujte, co se děje. Například: "Vypadáš smutně, možná tě něco bolí nebo jsi unavený." Tím dáváte dítěti najevo, že rozumíte jeho emocím.
Nesnažte se pláč okamžitě zastavit: Pláč plní důležitou funkci a někdy je potřeba, aby dítě své emoce vyjádřilo a prožilo.

Proč neignorovat pláč

Nechat dítě „vyplakat se“ samotné může mít negativní důsledky. Dítě se učí, že na jeho potřeby a emoce nikdo nereaguje, což může vést k pocitům osamělosti a nedůvěry. Pláč bez přítomnosti rodiče neplní svou terapeutickou funkci. Naopak, když je dítě ve vaší přítomnosti, cítí se bezpečně a může své emoce lépe zpracovat.

Dlouhodobé důsledky potlačovaného pláče

Pokud dítěti neumožníme plakat a ventilovat své emoce, může to vést k dlouhodobým problémům, jako jsou psychosomatické potíže, impulzivita, agrese, poruchy spánku, úzkosti nebo deprese. Dítě potřebuje vědět, že je v pořádku prožívat negativní emoce a že je má kdo vyslechnout a podpořit.

Jak dítě učit zacházet s emocemi

Děti se učí, jak zacházet se svými emocemi tím, jak reagujeme na jejich pláč. Pokud jim poskytneme bezpečný prostor pro vyjádření emocí a nasloucháme jim, učí se, že je v pořádku cítit smutek nebo strach a že o těchto pocitech mohou mluvit.

Závěrem

Má cesta za hledáním způsobů, jak utišit pláč mého syna, mě nakonec vedla k tomu, abych pláč přijímala a chápala ho jako důležitou součást jeho emocionálního vývoje. Pláč nemusí být vždy něco, co je třeba okamžitě zastavit, ale může plnit důležitou funkci v životě dítěte. Důležité je být tu pro dítě, naslouchat mu a poskytovat mu pocit bezpečí a přijetí. Tím mu pomáháme vyrovnat se s jeho emocemi a učíme ho, že je v pořádku je prožívat a sdílet.