Powered by Smartsupp

Co znamená slovo fiskální politika


Klikněte a vyberte si HRAČKY PRO DĚTI

 

Slovo „fiskální politika“ označuje soubor opatření a rozhodnutí, která vláda přijímá v oblasti veřejných financí s cílem ovlivnit ekonomiku. Fiskální politika se soustředí na použití vládních výdajů a daňových příjmů k dosažení ekonomických cílů, jako jsou podpora hospodářského růstu, stabilizace ekonomiky, snížení nezaměstnanosti a kontrola inflace. Tento typ politiky je klíčovým nástrojem, který vládní instituce využívají k ovlivnění ekonomických podmínek a k dosažení celkových makroekonomických cílů.

Hlavní nástroje fiskální politiky

Fiskální politika se zaměřuje na dva hlavní nástroje:

  1. Veřejné výdaje: Vláda může ovlivňovat ekonomiku prostřednictvím různých forem výdajů. Patří sem investice do veřejné infrastruktury, financování zdravotní péče, školství a dalších veřejných služeb. Zvýšení veřejných výdajů může stimulovat ekonomickou aktivitu tím, že vytváří pracovní místa a zvyšuje poptávku po zboží a službách. Naopak snížení veřejných výdajů může pomoci snížit rozpočtový deficit a kontrolovat inflaci.

  2. Daně: Daňová politika je druhým klíčovým nástrojem fiskální politiky. Vláda může měnit daňové sazby a strukturu daní, aby ovlivnila ekonomické chování jednotlivců a podniků. Snížení daní může podnítit spotřebu a investice tím, že zvyšuje disponibilní příjem domácností a ziskovost podniků. Zvyšování daní naopak může pomoci snižovat přehřátí ekonomiky a kontrolovat inflaci, ale může také mít dopad na spotřebitelskou a podnikatelskou aktivitu.

Cíle fiskální politiky

  1. Hospodářský růst: Jedním z hlavních cílů fiskální politiky je podporovat udržitelný hospodářský růst. Vláda může stimulovat ekonomiku prostřednictvím zvýšených výdajů na infrastrukturní projekty nebo snížením daní, čímž zvyšuje investice a spotřebu.

  2. Stabilizace ekonomiky: Fiskální politika hraje klíčovou roli v stabilizaci ekonomiky a zmírnění ekonomických cyklů. Během recesí může vláda zvyšovat výdaje a snižovat daně, aby stimulovala ekonomickou aktivitu. Naopak během období ekonomického přehřátí nebo inflace může snižovat výdaje a zvyšovat daně, aby ochladila ekonomiku.

  3. Snížení nezaměstnanosti: Fiskální politika může přispět k vytváření pracovních míst a snížení nezaměstnanosti. Investice do veřejných projektů a programů mohou pomoci vytvořit nové pracovní příležitosti a podporovat zaměstnanost.

  4. Kontrola inflace: Pomocí fiskální politiky může vláda ovlivnit úroveň inflace. Například zvýšení daní nebo snížení vládních výdajů může pomoci snížit tlak na ceny a kontrolovat inflaci.

  5. Rozpočtová rovnováha: Fiskální politika se také zaměřuje na udržení vyváženého rozpočtu a řízení veřejného dluhu. Efektivní řízení fiskální politiky zahrnuje plánování a implementaci politik, které minimalizují deficit a dlouhodobě udržitelně spravují státní finance.

Typy fiskální politiky

  1. Expanzivní fiskální politika: Tato politika je zaměřena na stimulaci ekonomické aktivity a podporu růstu. Používá se v obdobích ekonomické recese nebo stagnace. Expanzivní fiskální politika zahrnuje zvyšování veřejných výdajů, snižování daní a poskytování dalších finančních stimulů, které mají za cíl zvýšit poptávku a zaměstnanost.

  2. Restriktivní fiskální politika: Tento typ politiky se používá k ochlazení ekonomiky a kontrole inflace, obvykle v obdobích přehřátí ekonomiky nebo vysoké inflace. Restriktivní fiskální politika zahrnuje snižování veřejných výdajů a zvyšování daní, což pomáhá snižovat celkovou poptávku a zmírnit inflační tlaky.

Fiskální politika a makroekonomické teorie

Fiskální politika je úzce spojena s makroekonomickými teoriemi a modely. Různé ekonomické školy a teoretici mají odlišné názory na to, jak nejlépe využívat fiskální politiku:

  1. Keynesiánská ekonomie: Keynesiánci tvrdí, že aktivní fiskální politika je klíčová pro řízení ekonomických cyklů. Podle této teorie by vlády měly využívat fiskální nástroje k stimulaci ekonomiky během recesí a ke zpomalení růstu během období přehřátí.

  2. Monetarismus: Monetaristé kladou důraz na kontrolu nabídky peněz a věří, že fiskální politika by měla být méně aktivní. Podle této teorie je hlavním nástrojem pro řízení ekonomiky měnová politika a fiskální politika by měla být používána opatrně.

  3. Nová klasická ekonomie: Ekonomové z této školy věří, že fiskální politika má omezený vliv na ekonomiku, protože jednotlivci a firmy se přizpůsobují vládním opatřením. Podle této teorie může fiskální politika mít pouze krátkodobý dopad, zatímco dlouhodobě jsou důležitější strukturální reformy.

Závěr

Fiskální politika je klíčovým nástrojem, který vlády používají k ovlivnění ekonomického výkonu prostřednictvím řízení veřejných výdajů a daňových příjmů. Jejím hlavním cílem je podpora hospodářského růstu, stabilizace ekonomiky, snížení nezaměstnanosti a kontrola inflace. Fiskální politika může mít různé formy, jako je expanzivní nebo restriktivní, a její efektivita je ovlivněna různými makroekonomickými teoriemi a přístupy.


Klikněte a vyberte si HRAČKY PRO DĚTI

 

 Podpořte náš článek nákupem z kategorií autosedačky pro děti, dětský nábytek, hračky a zábava, kojenecké potřeby, móda pro maminky, oblečení pro děti a vybavení do postýlek.

 Pokud vás zajímají další témata, tak neváhejte navštívit jednu z našich oblíbených kategorií čtenářů:

 

11111