Největší mýty o pojištění auta

Mezi největší mýty o pojištění auta patří představa, že povinné ručení zaplatí škodu na vlastním vozidle, nejlevnější pojistka je vždy nejlepší, havarijní pojištění kryje automaticky každou škodu a pojišťovna musí vyplatit částku požadovanou řidičem. Při správě osobních financí a nákladů na automobil mohou podobné omyly vést k výdajům ve stovkách tisíc korun. V oblasti pojištění vozidel a ochrany majetku vždy rozhoduje konkrétní pojistná smlouva, pojistné podmínky, rozsah krytí, limity pojistného plnění, spoluúčast a okolnosti pojistné události. Auto za 700 000 Kč proto může být pojištěné velmi dobře, ale také nedostatečně, přestože majitel každý rok pravidelně platí pojistné.

Povinné ručení zaplatí opravu mého auta

Povinné ručení je pojištění odpovědnosti a standardně slouží k řešení škod, které provozem vozidla způsobíte jiným osobám. Pokud zaviníte dopravní nehodu, škoda na vašem vlastním automobilu se z vašeho povinného ručení běžně nehradí.

Řidič narazí do jiného auta. Na cizím vozidle vznikne škoda 300 000 Kč a na jeho vlastním autě 180 000 Kč. Odpovědnostní pojištění řeší oprávněnou škodu poškozeného, nikoliv automaticky opravu vozidla viníka.

Kryje povinné ručení vlastní auto? Ne. Pro vlastní vozidlo může být důležité havarijní pojištění nebo jiné sjednané krytí.

Nejlevnější pojištění auta je vždy nejlepší

Cena pojistného sama neukazuje kvalitu a rozsah pojištění. Dvě smlouvy mohou stát podobně, ale lišit se limity, spoluúčastí, asistenčními službami, územní platností nebo připojištěním.

První nabídka stojí 5 000 Kč ročně a druhá 6 200 Kč. Rozdíl činí 100 Kč měsíčně. Pokud druhá varianta obsahuje vhodnější asistenci a jediný odtah stojí 20 000 Kč, nejnižší cena nemusí znamenat nejnižší skutečné náklady.

Při výběru je proto vhodné porovnat nabídky pojišťoven podle rozsahu krytí.

Havarijní pojištění kryje úplně všechno

Havarijní pojištění není neomezená ochrana proti každému poškození automobilu. Rozhoduje rozsah sjednaných pojistných rizik, výluky, spoluúčast a konkrétní podmínky smlouvy.

Motorista očekává krytí havárie, vandalismu, odcizení a živelní škody. Při škodě za 250 000 Kč však zjistí, že jeho varianta pojištění má jiný rozsah, než předpokládal.

Kryje havarijní pojištění každou škodu? Ne. Vždy je nutné posoudit pojistné riziko a podmínky konkrétní smlouvy.

Když platím pojistné, pojišťovna musí vždy zaplatit

Placení pojistného samo o sobě neznamená automatický nárok na plnění při jakékoliv události. Pojišťovna posuzuje, zda vznikla pojistná událost a zda škoda odpovídá sjednanému rozsahu krytí.

Řidič platí pojištění 10 let a celkem zaplatí 100 000 Kč. Následně požaduje úhradu škody, která nespadá do sjednaného pojistného rizika. Délka placení smlouvy sama rozsah pojištění nemění.

Proto je důležité rozumět tomu, jak funguje pojistné plnění.

Pojišťovna musí zaplatit částku uvedenou servisem

Kalkulace servisu není automaticky konečnou výší pojistného plnění. Likvidátor posuzuje rozsah poškození, souvislost s pojistnou událostí a způsob výpočtu škody podle podmínek pojištění.

Servis připraví kalkulaci opravy na 280 000 Kč. Pojišťovna následně posuzuje jednotlivé práce a díly ve vztahu k poškození vzniklému při nehodě.

Proces podrobně souvisí s tím, jak probíhá likvidace pojistné události.

Staré auto nemá smysl pojišťovat

Stáří vozidla samo o sobě neurčuje, zda je pojištění ekonomicky smysluplné. Důležitá je tržní hodnota auta, finanční rezerva majitele, cena pojištění a rizika, kterým je vozidlo vystavené.

Deset let starý automobil může mít hodnotu 350 000 Kč. Pokud majitel nemá rezervu na jeho náhradu, totální škoda může výrazně zasáhnout rodinný rozpočet.

Naopak u auta za 70 000 Kč může vysoké roční pojistné představovat významnou část hodnoty vozidla.

Nové auto je automaticky dobře pojištěné

Pořizovací cena ani stáří automobilu nezaručují správně nastavenou pojistnou ochranu. Nové vozidlo může mít nevhodnou spoluúčast, nedostatečné připojištění nebo omezenou asistenci.

Majitel koupí automobil za 1 200 000 Kč a automaticky přijme první nabídku pojištění. Při škodě 400 000 Kč zjistí, že spoluúčast a způsob likvidace neodpovídají jeho očekávání.

Každou pojistnou smlouvu je proto nutné hodnotit podle skutečného obsahu.

Vyšší spoluúčast je vždy výhodnější

Vyšší spoluúčast může snížit cenu havarijního pojištění, ale zvyšuje část škody hrazenou majitelem vozidla. Výhodnost závisí na finanční rezervě a ochotě nést vlastní riziko.

První smlouva má spoluúčast 5 000 Kč a druhá 20 000 Kč. Druhá nabídka je levnější o 2 000 Kč ročně. Při jediné škodě však může motorista zaplatit o 15 000 Kč více z vlastních peněz.

Je vysoká spoluúčast špatná? Ne. Musí však odpovídat finanční situaci řidiče.

Asistenční služby jsou všechny stejné

Rozsah asistenčních služeb se může mezi produkty výrazně lišit. Rozhodují limity, územní platnost a konkrétní služby zahrnuté v programu.

Auto zůstane nepojízdné 900 kilometrů od domova a odtah stojí 45 000 Kč. Základní a rozšířená asistence mohou mít pro řidiče zcela odlišný praktický význam.

Motorista, který cestuje šestkrát ročně do zahraničí, má jiné potřeby než řidič používající auto pouze na cestu 10 kilometrů do práce.

Po nehodě stačí pojišťovně zavolat

Telefonické oznámení samo nemusí nahradit dokumentaci škody a další požadované podklady. Fotografie, záznam o nehodě a identifikační údaje účastníků mohou být zásadní.

Řidič řeší škodu za 320 000 Kč, ale pořídil pouze jednu fotografii. Druhý účastník později popíše nehodu jinak a vznikne spor o průběh události.

Proto je důležité vědět, jak doložit pojistnou událost.

Pojišťovna nemůže pojistné plnění odmítnout

Existují situace, kdy pojistitel může nárok posoudit jako neoprávněný nebo uplatnit pravidla vyplývající ze smlouvy a pojistných podmínek. Každá škoda se posuzuje podle konkrétních okolností.

Motorista požaduje 500 000 Kč, ale nedokáže doložit vznik události způsobem odpovídajícím jeho tvrzení. Při likvidaci vzniknou zásadní rozpory mezi popisem a dostupnými důkazy.

Řidič by měl znát situace, kdy pojišťovna nemusí plnit.

Pojištění auta není nutné pravidelně kontrolovat

Hodnota vozidla, způsob používání i potřeby řidiče se v čase mění, proto může stará smlouva přestat odpovídat skutečné situaci. Automatické prodlužování pojištění bez kontroly není vždy optimální.

Motorista platí 15 000 Kč ročně po dobu 7 let a celkem vydá 105 000 Kč. Smlouvu přitom nikdy neporovnal ani neupravil podle aktuální hodnoty automobilu.

Pravidelná kontrola a aktualizace pojistné smlouvy může odhalit nevhodné nastavení.

Pojištění auta je jen povinný výdaj

Pojištění vozidla je nástroj pro přenos vybraných finančních rizik na pojistitele. Smyslem není získat zpět zaplacené pojistné, ale chránit rozpočet před škodou, kterou by majitel nebo řidič obtížně financoval.

Motorista zaplatí za pojištění 8 000 Kč ročně. Po 5 letech vydá 40 000 Kč a nezpůsobí žádnou škodu. To neznamená, že pojištění bylo zbytečné. Po celou dobu měl kryté sjednané riziko škody, která mohla dosáhnout milionových částek.

Největším mýtem o pojištění auta je představa, že všechny pojistky fungují stejně. Povinné ručení, havarijní pojištění, spoluúčast, pojistný limit, výluky, asistence a připojištění mají rozdílnou funkci. Řidič, který zná obsah své smlouvy a pravidelně ji kontroluje, výrazně snižuje riziko nepříjemného překvapení při dopravní nehodě, odcizení nebo jiné škodní události.