Jak funguje CRS reportování

CRS reportování je systém automatické mezinárodní výměny informací o vybraných finančních účtech mezi zapojenými státy. Při správě osobních financí a peněz a investic je důležité počítat s tím, že zahraniční finanční účet nemusí být viditelný pouze instituci, u které je veden. CRS souvisí s oblastí daní a finanční legislativy a umožňuje předávání vybraných údajů mezi daňovými správami jednotlivých jurisdikcí.

Co znamená zkratka CRS

CRS je zkratka pro Common Reporting Standard, tedy společný standard pro oznamování informací o finančních účtech. Systém je založen na pravidelném shromažďování a předávání vybraných údajů o účtech osob s daňovou rezidencí v jiném zapojeném státě.

Proč CRS vzniklo

Investoři a podnikatelé mohou jednoduše používat banky a finanční instituce v zahraničí. CRS má omezovat situace, kdy zahraniční finanční účet nebo související příjmy zůstávají mimo informace dostupné daňové správě státu daňové rezidence.

Kdo reportuje informace v rámci CRS

Oznamovací povinnosti se mohou týkat vybraných finančních institucí. Patřit mezi ně mohou například banky, některé investiční instituce nebo další subjekty spadající do pravidel CRS.

Jak finanční instituce zjistí daňovou rezidenci

Při založení účtu nebo aktualizaci údajů může finanční instituce požadovat informace o daňové rezidenci klienta. Klient může vyplňovat prohlášení a uvádět údaje potřebné pro správné určení svého daňového postavení.

Jaké údaje se mohou v CRS předávat

Rozsah reportovaných údajů závisí na pravidlech CRS a charakteru finančního účtu. Může jít o identifikační údaje držitele účtu, informace o účtu a vybrané finanční údaje související s reportovaným obdobím.

Reportuje CRS zůstatek na účtu

Součástí reportovaných informací mohou být za splnění příslušných podmínek údaje o hodnotě nebo zůstatku reportovaného finančního účtu. Neznamená to však, že každý účet a každý finanční údaj automaticky podléhá stejnému režimu.

Reportují se příjmy z investic

U reportovaných finančních účtů mohou být relevantní také vybrané finanční příjmy. Investor musí své daňové povinnosti řešit podle skutečného charakteru dividend, úroků nebo dalších příjmů bez ohledu na samotné CRS reportování.

Reportují se zahraniční dividendy

Zahraniční dividendy mohou mít vlastní daňový režim a povinnosti českého daňového rezidenta. Související pravidla podrobněji popisuje článek jak funguje zdanění zahraničních dividend.

Vidí finanční úřad zahraniční bankovní účet

Pokud účet a jeho držitel spadají do systému automatické výměny informací, mohou být vybrané údaje předány daňové správě státu daňové rezidence. Není proto vhodné předpokládat, že zahraniční účet je pro českou daňovou správu automaticky neviditelný.

Jak probíhá předání informací do České republiky

Finanční instituce poskytuje reportované údaje podle pravidel platných v dané jurisdikci. Informace mohou být následně prostřednictvím systému automatické výměny předány příslušné daňové správě.

Co finanční úřad s CRS údaji dělá

Získané informace mohou být porovnávány s údaji dostupnými české daňové správě. Pokud vzniknou nesrovnalosti mezi reportovanými informacemi a daňovými povinnostmi konkrétní osoby, mohou být relevantní pro další prověřování.

Musí se zahraniční účet uvádět v daňovém přiznání

Samotná existence zahraničního účtu automaticky neznamená, že jeho zůstatek představuje zdanitelný příjem. Důležité je správně posoudit příjmy a transakce související s účtem.

Co když investor nepřiznal zahraniční příjem

Pokud investor zjistí, že některý zahraniční příjem nebyl správně daňově posouzen, měl by určit jeho skutečný daňový režim a dopad na svou daňovou povinnost. Spoléhat na neviditelnost zahraničního účtu může být vzhledem k mezinárodní výměně informací rizikové.

Jak CRS souvisí s mezinárodní výměnou informací

CRS je jedním z mechanismů automatického předávání finančních údajů mezi státy. Širší princip spolupráce popisuje článek jak funguje mezinárodní výměna daňových informací.