Jak funguje kontrolní hlášení v praxi
Kontrolní hlášení je elektronické daňové podání, prostřednictvím kterého plátci DPH vykazují vybrané údaje o uskutečněných a přijatých zdanitelných plněních. Správné vykazování dokladů může ovlivnit osobní finance a peníze i administrativu podnikatele. Pravidla DPH a daňových podání patří do oblasti daní a finanční legislativy. Finanční správa může údaje z kontrolních hlášení porovnávat mezi dodavatelem a odběratelem. Chyba v DIČ, evidenčním čísle dokladu nebo částce proto může vést k nesouladu a následné výzvě správce daně.
Kdo musí podávat kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení se týká plátců DPH, pokud u nich nastanou skutečnosti, které se v tomto podání vykazují. Povinnost se může vztahovat na právnické i fyzické osoby registrované jako plátci daně. Identifikovaná osoba pouze kvůli svému postavení kontrolní hlášení nepodává.
Firma prodává zboží českým odběratelům a současně nakupuje materiál od tuzemských plátců DPH. Jednotlivé daňové doklady mohou vstupovat do odpovídajících částí kontrolního hlášení. Podnikatel proto potřebuje správně evidovat údaje již při přijetí nebo vystavení dokladu.
Kontrolní hlášení není náhradou za přiznání k DPH. Jde o samostatné podání s vlastní strukturou a povinnostmi. Základní pravidla vzniku plátcovství popisuje článek jak funguje registrace k DPH.
Jak kontrolní hlášení funguje v běžné firmě
Podnikatel během zdaňovacího období vystavuje faktury zákazníkům a přijímá doklady od dodavatelů. Účetní nebo ekonomický systém zaznamenává údaje potřebné pro DPH. Z těchto údajů následně vznikají podklady pro daňové přiznání a kontrolní hlášení.
Firma vystaví českému plátci fakturu se základem daně 80 000 Kč a DPH 16 800 Kč. Odběratel stejný doklad zaeviduje jako přijaté plnění. Dodavatel vykazuje údaje ze svého pohledu a odběratel ze svého pohledu. Správce daně může odpovídající údaje vzájemně porovnávat.
Pokud dodavatel uvede jiné evidenční číslo dokladu nebo odběratel zaeviduje nesprávné DIČ, automatické porovnání může odhalit nesoulad. Praktický význam kontrolního hlášení spočívá právě v možnosti porovnávat údaje mezi jednotlivými plátci.
Jak se doklady rozdělují v kontrolním hlášení
Kontrolní hlášení obsahuje několik částí určených pro různé typy transakcí. Samostatně se vykazují vybraná uskutečněná plnění, přijatá plnění nebo transakce související s režimem přenesení daňové povinnosti. Správné zařazení závisí na charakteru dokladu a konkrétním daňovém režimu.
U vybraných běžných tuzemských dokladů je důležitá hranice 10 000 Kč včetně DPH. Doklady nad tuto hranici se při splnění podmínek vykazují jednotlivě s konkrétními údaji. Odpovídající plnění do stanovené hranice mohou vstupovat do souhrnných částí kontrolního hlášení.
Podnikatel například přijme fakturu za 24 200 Kč včetně DPH. Při splnění podmínek se doklad vykazuje jednotlivě s údaji o dodavateli a daňovém dokladu. Jiný doklad za 2 420 Kč může být zahrnut do odpovídající souhrnné části.
Hranice 10 000 Kč se posuzuje podle částky včetně DPH a není důvodem pro libovolné rozdělování jedné transakce na více dokladů.
Do kdy se kontrolní hlášení podává
Právnická osoba podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc bez ohledu na své zdaňovací období pro DPH. Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání přiznání k DPH podle svého zdaňovacího období.
Kontrolní hlášení se podává elektronicky. Podnikatel by proto neměl čekat až na poslední den pouze s exportem údajů z účetního programu. Před odesláním je vhodné zkontrolovat DIČ obchodních partnerů, evidenční čísla dokladů, data a základy daně.
Včasné podání nestačí, pokud jsou vykázané údaje zásadně chybné. Správná průběžná evidence výrazně snižuje riziko, že podnikatel bude několik hodin před termínem opravovat desítky nebo stovky faktur.
Co dělat při chybě v kontrolním hlášení
Pokud plátce zjistí chybu ještě před uplynutím lhůty pro podání, může podat následné kontrolní hlášení způsobem odpovídajícím pravidlům pro opravu podání. Jestliže chybu zjistí až po uplynutí řádné lhůty, řeší opravu prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
Firma například zjistí, že u přijaté faktury uvedla nesprávné evidenční číslo daňového dokladu. Údaj opraví ve své evidenci a podá odpovídající kontrolní hlášení podle okamžiku zjištění chyby.
Chybu neopravujte pouze v účetním programu bez ověření, zda je nutné změnit také již odeslané daňové podání. Praktickou práci s fakturami a evidencí popisuje článek jak evidovat daňové doklady.
Jak reagovat na výzvu ke kontrolnímu hlášení
Pokud správce daně zjistí nesrovnalost nebo eviduje problém s podáním, může plátce vyzvat k reakci. Výzvu není vhodné ignorovat. U kontrolního hlášení mohou být lhůty pro reakci krátké a jejich nedodržení může mít finanční důsledky.
Podnikatel může být například vyzván kvůli rozdílu mezi údaji vykázanými dodavatelem a odběratelem. Nejdříve by měl dohledat konkrétní doklad, porovnat evidenční číslo, DIČ, datum a vykázané částky. Následně reaguje podle skutečného stavu a obsahu výzvy.
Není vhodné automaticky měnit vlastní kontrolní hlášení pouze proto, že systém zjistil nesoulad. Chybu mohl udělat také obchodní partner. Zásady komunikace se správcem daně podrobněji vysvětluje článek jak reagovat na výzvu finančního úřadu.
Jak podávat kontrolní hlášení bez zbytečných chyb
Doklady evidujte průběžně a při jejich zadávání kontrolujte DIČ, evidenční číslo dokladu, datum a částky související s DPH. U neobvyklých transakcí ověřte správný daňový režim ještě před uzavřením zdaňovacího období. Před odesláním porovnejte údaje kontrolního hlášení s přiznáním k DPH a zkontrolujte případné chyby hlášené účetním systémem.
Největší chybou je považovat kontrolní hlášení za automatický export, který není nutné kontrolovat. I drobná chyba v údajích může vytvořit nesoulad mezi dodavatelem a odběratelem. Režim přenesení daňové povinnosti podrobněji popisuje článek jak funguje reverse charge. Pravidla identifikovaných osob vysvětluje také článek jak funguje identifikovaná osoba. Širší orientaci nabízí kompletní průvodce českými daněmi.
