Jak plánovat cashflow kvůli odvodům
Cashflow kvůli odvodům je vhodné plánovat tak, aby měl podnikatel průběžně oddělené peníze na sociální pojištění, zdravotní pojištění, daň a případné roční doplatky. Správné řízení peněžních toků pomáhá stabilizovat osobní finance a peníze i podnikatelský rozpočet a patří mezi praktická témata v oblasti daní a finanční legislativy. Největší problémy vznikají tehdy, když OSVČ považuje celý zůstatek na bankovním účtu za volné peníze a na odvody začne myslet až před termínem platby.
Rozdělte podnikatelské peníze podle jejich účelu
Základem plánování cashflow je rozlišit provozní peníze, osobní výběry a prostředky určené na povinné platby. Jediný vysoký zůstatek na účtu může vytvářet falešný pocit finanční rezervy.
Příklad: podnikatel má na účtu 200 000 Kč. Z této částky však 70 000 Kč potřebuje na dodavatele, 40 000 Kč představuje rezervu na odvody a 30 000 Kč plánuje použít na další provozní náklady.
Skutečně volná částka v modelovém příkladu činí pouze 60 000 Kč. Pokud OSVČ utratí celý zůstatek podle stavu bankovního účtu, může později chybět hotovost na povinné platby.
Prevenci problémů podrobněji popisuje článek jak se vyhnout dluhům na odvodech.
Vytvořte samostatnou rezervu na odvody
Peníze na budoucí odvody je vhodné převádět na samostatný účet nebo je alespoň odděleně evidovat. Cílem je zabránit jejich použití na běžné výdaje.
Příklad: OSVČ očekává roční doplatek sociálního a zdravotního pojištění přibližně 60 000 Kč. Do předpokládaného vypořádání zbývá deset měsíců.
Podnikatel by pro vytvoření celé rezervy odkládal přibližně 6 000 Kč měsíčně. Výpočet je 60 000 ÷ 10 = 6 000 Kč.
Pokud se očekávaný výsledek podnikání během roku změní, měla by se změnit také výše pravidelné rezervy.
Plánujte odvody podle zisku, ne pouze podle obratu
Samotný růst příjmů neukazuje přesně, jak se změní budoucí odvody. Pro plánování je nutné sledovat také daňové výdaje a výsledek samostatné výdělečné činnosti.
Příklad: podnikatel má měsíční příjmy 150 000 Kč a výdaje 100 000 Kč. Orientační měsíční rozdíl činí 50 000 Kč.
Jiná OSVČ má stejné příjmy 150 000 Kč, ale výdaje pouze 40 000 Kč. Její měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 110 000 Kč.
Přestože mají oba podnikatelé stejný příjem, jejich budoucí daňové a pojistné zatížení může být výrazně odlišné. Celkový princip výpočtu vysvětluje článek jak vypočítat odvody OSVČ.
Zahrňte doplatky odvodů do ročního cashflow
Roční doplatek by neměl být neočekávanou mimořádnou událostí, pokud podnikatel průběžně sleduje své výsledky. Odhadovanou částku lze zahrnout do finančního plánu několik měsíců předem.
Příklad: OSVČ očekává doplatek 90 000 Kč a ví, že jej bude řešit přibližně za devět měsíců. Pro vlastní plánování rozdělí částku na devět stejných částí.
Měsíční finanční cíl činí 10 000 Kč. Pravidelné vytváření rezervy snižuje tlak na cashflow v okamžiku ročního vypořádání.
Praktické možnosti podrobněji popisuje článek jak zvládat doplatky odvodů.
Při růstu podnikání zvyšujte rezervu průběžně
Pokud zisk podnikatele výrazně roste, původně nastavená rezerva na odvody může přestat stačit. Proto je vhodné očekávanou povinnost během roku pravidelně aktualizovat.
Příklad: OSVČ původně očekává roční zisk 500 000 Kč a vytváří měsíční rezervu 5 000 Kč. V polovině roku však odhadovaný zisk vzroste na 900 000 Kč.
Pokračování ve stejné tvorbě rezervy může vést k nedostatku peněz při ročním vypořádání. Podnikatel by měl přepočítat očekávanou povinnost a podle výsledku upravit částku převáděnou do rezervy.
Řízení odvodů při růstu podrobněji popisuje článek jak zvládat vysoké odvody při růstu podnikání.
Vytvořte měsíční kalendář povinných plateb
Cashflow se plánuje jednodušeji, pokud podnikatel přesně ví, které povinné platby jej během měsíce čekají. Přehled může obsahovat zálohy na sociální a zdravotní pojištění, daňové platby a další pravidelné závazky.
Příklad: OSVČ očekává během měsíce příjmy 120 000 Kč. Povinné a provozní platby činí 70 000 Kč a dalších 10 000 Kč chce převést do rezervy na roční doplatek.
Pro ostatní výdaje tak v modelovém plánu zbývá 40 000 Kč. Podnikatel může své výdaje řídit podle této částky místo celkových příjmů.
Termíny pomáhá sledovat daňový kalendář pro OSVČ.
Jak vytvořit jednoduchý cashflow plán na odvody
Jednoduchý plán může obsahovat očekávané příjmy, provozní výdaje, pravidelné zálohy a částku převáděnou do rezervy. Není nutné vytvářet složitý finanční model.
Příklad: podnikatel očekává měsíční příjmy 180 000 Kč. Provozní výdaje činí 90 000 Kč, pravidelné odvody 12 000 Kč a rezerva na budoucí doplatek 15 000 Kč.
Po odečtení těchto částek zbývá 63 000 Kč. Výpočet je 180 000 − 90 000 − 12 000 − 15 000 = 63 000 Kč.
Tuto částku může podnikatel dále rozdělit mezi vlastní příjem, investice do podnikání a další finanční cíle.
Cashflow kvůli odvodům je vhodné plánovat oddělením peněz na povinné platby, pravidelnou tvorbou rezervy a průběžným přepočtem očekávané roční povinnosti. Podnikatel by měl sledovat skutečný vývoj zisku a při jeho růstu včas zvýšit rezervu, aby doplatky sociálního a zdravotního pojištění nenarušily běžné fungování podnikání.
