Jak si vytvořit rezervu na odvody
Rezervu na odvody si OSVČ vytvoří pravidelným oddělováním části peněz z podnikání na sociální pojištění, zdravotní pojištění, daň a případné roční doplatky. Správně nastavená rezerva pomáhá chránit osobní finance a peníze i podnikatelský rozpočet a patří mezi praktická témata v oblasti daní a finanční legislativy. Nejjednodušší je převádět peníze do rezervy průběžně a nepovažovat celý zůstatek podnikatelského účtu za částku určenou k volnému utrácení.
Nejdříve zjistěte, na jaké odvody rezervu potřebujete
Rezerva by měla odpovídat skutečným povinnostem konkrétního podnikatele. OSVČ obvykle řeší sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů, přičemž během roku mohou vznikat pravidelné zálohy i následné doplatky.
Příklad: podnikatel pravidelně platí měsíční zálohy, ale podle průběžných výsledků očekává, že roční povinnost bude přibližně o 60 000 Kč vyšší než součet zaplacených částek.
Právě očekávaný rozdíl může být základem pro vytvoření samostatné rezervy. Není nutné čekat na podání přehledů, pokud již během roku podnikatel vidí výrazný růst zisku.
Princip odvodů podrobněji vysvětluje článek nejčastější dotazy k odvodům OSVČ.
Rozdělte očekávaný doplatek na měsíční částky
Nejjednodušší způsob tvorby rezervy je rozdělit očekávaný budoucí doplatek podle počtu měsíců zbývajících do předpokládané platby. Podnikatel získá konkrétní měsíční finanční cíl.
Příklad: OSVČ očekává doplatek 72 000 Kč a do ročního vypořádání zbývá devět měsíců.
Výpočet 72 000 ÷ 9 znamená potřebu odkládat přibližně 8 000 Kč měsíčně. Pravidelná částka je pro cashflow obvykle jednodušší než jednorázové hledání celé sumy.
Práci s budoucími doplatky podrobněji popisuje článek jak zvládat doplatky odvodů.
Používejte samostatný účet na povinné platby
Peníze určené na odvody je vhodné fyzicky oddělit od běžných provozních prostředků. Samostatný bankovní účet nebo spořicí podúčet snižuje riziko, že rezervu podnikatel omylem utratí.
Příklad: OSVČ má na hlavním podnikatelském účtu 250 000 Kč. Z této částky však 80 000 Kč představuje rezervu na budoucí odvody.
Pokud jsou všechny peníze na jednom účtu, může podnikatel nesprávně považovat celých 250 000 Kč za volné prostředky. Po oddělení rezervy je okamžitě vidět, že pro běžné podnikatelské použití zbývá 170 000 Kč.
Podobný systém plánování popisuje článek jak plánovat cashflow kvůli odvodům.
Nastavte automatický převod do rezervy
Pravidelný automatický převod snižuje riziko, že podnikatel na tvorbu rezervy zapomene. Částka může být převáděna například jednou měsíčně po období, kdy OSVČ obvykle přijímá většinu plateb od zákazníků.
Příklad: podnikatel potřebuje odkládat 10 000 Kč měsíčně. Nastaví si automatický převod z podnikatelského účtu na samostatný účet určený pro odvody.
Za deset měsíců tímto způsobem vytvoří rezervu 100 000 Kč. Pokud se očekávaná výše budoucí povinnosti změní, lze pravidelný převod upravit.
Samotný automatický převod však nenahrazuje průběžnou kontrolu výsledků podnikání.
Při růstu zisku rezervu zvyšujte
Rezerva nastavená na začátku roku nemusí odpovídat situaci podnikatele o několik měsíců později. Při výrazném růstu zisku je vhodné očekávané odvody znovu orientačně přepočítat.
Příklad: OSVČ původně očekává roční zisk 400 000 Kč a odkládá 5 000 Kč měsíčně. V polovině roku však odhadovaný výsledek vzroste na 900 000 Kč.
Pokračování ve stejné tvorbě rezervy může vést k nedostatku peněz při ročním vypořádání. Podnikatel by měl podle nového odhadu upravit částku pravidelně převáděnou na povinné platby.
Řízení povinností při růstu podrobněji vysvětluje článek jak zvládat vysoké odvody při růstu podnikání.
Co dělat, když jeden měsíc rezervu nevytvoříte
Výpadek jednoho měsíčního převodu nemusí znamenat zásadní problém, pokud podnikatel rychle upraví další plán. Chybou je ignorovat vzniklý rozdíl až do ročního vypořádání.
Příklad: OSVČ má odkládat 8 000 Kč měsíčně, ale jeden měsíc kvůli slabším příjmům nevytvoří žádnou rezervu. Do plánované platby zbývá osm měsíců.
Chybějících 8 000 Kč lze modelově rozdělit mezi zbývajících osm měsíců a zvýšit pravidelnou rezervu o 1 000 Kč. Nová měsíční částka by tak činila 9 000 Kč.
Pokud problémy s tvorbou rezervy pokračují více měsíců, je vhodné znovu přepočítat podnikatelské cashflow a omezit výdaje, které nejsou nezbytné.
Jak velkou rezervu na odvody držet
Neexistuje jedna univerzální částka rezervy vhodná pro všechny OSVČ. Její výše závisí na zisku, zaplacených zálohách, očekávaných doplatcích a dalších daňových povinnostech.
Praktickým základem je odhadnout roční povinnost, odečíst již zaplacené zálohy a výsledný očekávaný rozdíl porovnat s aktuální rezervou.
Příklad: očekávaná roční povinnost činí 140 000 Kč a během roku bude na zálohách zaplaceno 90 000 Kč. Odhadovaný rozdíl představuje 50 000 Kč, na který by měl podnikatel při finančním plánování myslet.
Výpočet lze průběžně aktualizovat podle postupu jak vypočítat odvody OSVČ.
Rezervu na odvody je nejjednodušší vytvářet pravidelným oddělováním části peněz na samostatný účet a průběžným přepočtem očekávané roční povinnosti. Při růstu zisku je vhodné rezervu zvýšit a každý vzniklý výpadek v měsíčním spoření rozdělit mezi zbývající období, aby roční doplatek nenarušil běžné cashflow podnikání.
