Jak vybírat CFD trhy pro pokročilé

Osobní finance a peníze a Burza a trading (indexy, forex, CFD) získávají při pokročilém obchodování další rozměr, protože výběr trhu už nemusí vycházet pouze z likvidity, volatility a spreadu. Pokročilý trader by měl CFD vybírat podle přesně definované výhody své strategie, aktuálního tržního režimu, nákladů, likvidity, volatility, korelací, obchodních hodin a schopnosti daný instrument efektivně řídit. Neexistuje jeden univerzálně nejlepší CFD trh. Jiný instrument může být vhodný pro trend following, jiný pro mean reversion, breakout, intradenní obchodování nebo swingové pozice. Pokročilý obchodník proto nehledá pouze trh s dobrým pohybem, ale takový, na kterém má jeho konkrétní systém statisticky ověřitelnou výhodu. Současně musí počítat s tím, že lepší příležitost často přináší také vyšší složitost, rychlejší změny volatility a náročnější řízení rizika.

Jak pokročilý trader pozná vhodný CFD trh

Vhodný CFD trh je pro pokročilého obchodníka především takový, na kterém jeho strategie dlouhodobě vykazuje přijatelný poměr výnosu, rizika a nákladů. Samotná vysoká likvidita nebo volatilita ještě neznamená, že má trader na trhu výhodu.

Pokročilý přístup začíná definicí strategie. Trader by měl vědět, zda hledá trend, průraz, návrat k průměru, momentum, reakci na makroekonomické události nebo jiný konkrétní typ situace. Teprve potom lze hledat CFD s vlastnostmi, které takové situaci odpovídají.

Například trendová strategie může potřebovat trhy s dostatečnou směrovostí, zatímco mean-reversion systém může vyžadovat časté návraty ceny do určitého pásma. Stejný instrument proto může být v jednom období ideální a v jiném pro stejnou strategii nevhodný.

Pokročilý trader by měl zároveň sledovat, zda výhoda přežívá po započtení spreadu, komisí, skluzu, overnight financování a případných dividendních úprav. Strategie, která funguje pouze před odečtením nákladů, není prakticky použitelnou obchodní výhodou.

Jak vybírat CFD podle tržního režimu

Pokročilý trader by měl rozlišovat alespoň trend, konsolidaci, nízkou volatilitu a vysokou volatilitu, protože stejná strategie nemusí fungovat ve všech režimech. Výběr trhu se proto může měnit podle aktuálního charakteru trhu.

Trend following může být vhodnější během období silného směrového pohybu, zatímco strategie návratu k průměru může lépe fungovat v bočním pásmu. Breakout systém zase potřebuje situace, kdy má průraz dostatečnou pravděpodobnost pokračování.

Pokročilý trader proto nemusí mít jeden pevný seznam CFD. Může mít například hlavní watchlist pro trendové prostředí, druhý pro konsolidaci a další pro období zvýšené volatility. Tím se výběr instrumentu stává součástí obchodního systému, nikoli pouze otázkou osobní preference.

Pro posouzení trendového prostředí může být užitečné sledovat například jak identifikovat silný trend na indexech. Naopak při konsolidaci může být důležitější znalost principů jak identifikovat konsolidaci na indexech.

Jak pracovat s likviditou, volatilitou a spreadem

Pokročilý výběr CFD by měl hodnotit likviditu, volatilitu a spread společně, protože samotný jeden ukazatel může vést k chybnému závěru. Vysoká volatilita je například zajímavá pro strategii založenou na pohybu, ale pokud ji doprovází nízká likvidita a široký spread, nemusí být obchod ekonomicky výhodný.

Pokročilý trader by měl sledovat nejen průměrný spread, ale také jeho změny v průběhu dne a při zvýšené aktivitě. Instrument může mít velmi dobrý spread během hlavní seance, ale podstatně horší podmínky mimo ni.

Stejně důležitá je volatilita. Pokud se průměrný denní rozsah trhu výrazně zvýší, může být nutné snížit nominální velikost pozice. Trader tak může zachovat podobnou úroveň rizika i při změně tržních podmínek.

Likvidita je důležitá především u větších pozic. To, co funguje při malé expozici, nemusí fungovat stejně při výrazně větším objemu. Při výběru indexových CFD může pokročilý trader porovnávat například likviditu amerických indexů, likviditu evropských indexů a další regionální trhy.

Pokročilý výběr proto neznamená hledat pouze nejlikvidnější trh. Znamená hledat nejlepší kombinaci likvidity a volatility vzhledem ke konkrétní velikosti pozice a obchodnímu systému.

Jak zohlednit korelace mezi CFD trhy

Pokročilý trader by neměl posuzovat každou CFD pozici izolovaně, protože několik různých instrumentů může ve skutečnosti představovat velmi podobnou tržní expozici. Korelace může způsobit, že portfolio vypadá diverzifikovaněji, než ve skutečnosti je.

Pokud například trader současně otevře několik long pozic na silně korelovaných akciových indexech, nemusí tím skutečně diverzifikovat riziko. Při globálním výprodeji mohou všechny pozice klesnout současně.

Stejný problém vzniká při kombinaci CFD na různé instrumenty, jejichž ceny jsou ovlivňovány stejným makroekonomickým faktorem. Jedna zpráva může současně změnit několik otevřených pozic a celková ztráta pak bude vyšší, než trader očekával při pohledu na každý obchod samostatně.

Pokročilý trader proto může při výběru trhu sledovat nejen očekávaný výnos konkrétní strategie, ale také její korelaci s již otevřenými pozicemi. Někdy je lepší vynechat druhý podobný obchod a počkat na instrument, který poskytuje skutečně odlišnou expozici.

Tento přístup je důležitý zejména při obchodování více světových indexů. Pohyby amerických, evropských a asijských trhů mohou být v určitých obdobích silně propojené, takže samotný počet otevřených instrumentů nemusí představovat skutečnou diverzifikaci.

Jak vybírat CFD podle obchodních hodin a nákladů

Pokročilý trader by měl při výběru CFD analyzovat nejen okamžité obchodní náklady, ale také celkové náklady za předpokládanou dobu držení. U intradenní strategie bude zásadní spread a skluz, zatímco u swingové pozice mohou být důležité také overnight poplatky a dividendní úpravy.

Například strategie s vysokou frekvencí obchodů může být velmi citlivá na rozdíl několika desetin bodu ve spreadu. Naopak u několikadenní pozice může být důležitější financování přes noc než malý rozdíl ve vstupním spreadu.

Obchodní hodiny mají význam také pro kvalitu provedení. Pokud strategie vyžaduje vysokou likviditu, může být vhodnější obchodovat během hlavní seance než v období, kdy je podkladový trh méně aktivní. Obchodník by měl zároveň zohlednit svou vlastní dostupnost. Teoreticky vhodný trh nepomůže, pokud trader nemůže sledovat rozhodující část seance.

Význam mohou mít také svátky a sezónní změny aktivity. Obchodování indexů během svátků může probíhat za odlišných podmínek a pokročilý trader by měl tyto situace zahrnout do obchodního kalendáře.

U delších CFD pozic je nutné započítat také financování. Pokud například očekávaný zisk obchodu činí 400 EUR, ale odhadované financování a další náklady za dobu držení dosahují 150 EUR, skutečný ekonomický potenciál obchodu je podstatně nižší.

Jak ověřit, že vybraný CFD trh skutečně vyhovuje strategii

Pokročilý trader by měl vhodnost CFD ověřovat na dostatečně velkém vzorku obchodů a v různých tržních podmínkách, nikoli podle několika úspěšných pozic. Cílem je zjistit, zda má strategie na daném instrumentu stabilní výhodu.

Modelová situace: trader používá breakout strategii a vybírá mezi třemi indexovými CFD. Na prvním trhu má za 200 historických obchodů vysokou úspěšnost, ale zároveň velmi široký průměrný spread. Druhý trh má o něco nižší úspěšnost, ale výrazně lepší poměr průměrného zisku ke ztrátě a nižší transakční náklady. Třetí trh funguje výborně pouze během období vysoké volatility. Pouhé porovnání procenta vítězných obchodů by proto mohlo vést ke špatnému výběru.

Vyhodnocovat je vhodné například průměrný zisk a ztrátu, drawdown, počet obchodů, náklady, stabilitu výsledků a chování strategie v různých režimech. Důležité je také oddělit období použité pro tvorbu strategie od období, na kterém se ověřuje její robustnost.

Pokročilý trader by měl být opatrný vůči příliš přesnému přizpůsobení systému jednomu instrumentu. Pokud je strategie nastavená na desítky specifických parametrů tak, aby dokonale odpovídala minulým datům, může být její budoucí výkonnost výrazně horší.

Výběr CFD může být proto součástí samotného systému. Trader může mít definováno, že obchoduje pouze instrumenty s určitou minimální likviditou, maximálním spreadem, dostatečnou volatilitou a konkrétními obchodními hodinami. Pokud trh tyto podmínky nesplňuje, obchod jednoduše vynechá.

Nejčastější chybou pokročilých traderů je nakonec opačný extrém než u začátečníků: přílišná složitost. Přidávání dalších CFD, indikátorů, strategií a parametrů nemusí znamenat lepší výsledky. Pokročilý výběr trhu by měl být přesnější, ale zároveň stále pochopitelný a měřitelný. Nejlepší CFD pro pokročilého obchodníka není instrument s největší volatilitou nebo nejvyšší pákou, ale trh, na kterém konkrétní strategie dlouhodobě poskytuje dostatečnou statistickou výhodu po započtení rizika, likvidity, spreadu, financování a všech dalších relevantních nákladů.