Jak zdanit příjmy z Rakouska

Příjmy z Rakouska se zdaňují podle druhu příjmu, daňové rezidence člověka a toho, který stát má právo konkrétní příjem zdanit. Při správě osobních financí a peněz je proto důležité odděleně evidovat rakouskou mzdu, podnikatelské příjmy i výnosy z investic. Téma patří do oblasti daní a finanční legislativy. Český daňový rezident nesmí rakouský příjem automaticky ignorovat pouze proto, že z něj byla v Rakousku odvedena daň. Současně neplatí, že by se stejný příjem vždy jednoduše zdanil podruhé v České republice.

Nejdříve určete, o jaký příjem z Rakouska jde

Prvním krokem je přesně určit druh rakouského příjmu, protože mzda, podnikání, pronájem a investice se neposuzují stejně. Zaměstnanec může fyzicky pracovat ve Vídni, česká OSVČ může z Brna fakturovat rakouské společnosti a investor může dostávat příjem z rakouských cenných papírů. Ve všech případech přicházejí peníze z Rakouska, daňový postup však může být rozdílný. Pokud například český podnikatel vystaví rakouským klientům faktury za 800 000 Kč, neznamená to samo o sobě, že jeho zisk automaticky podléhá rakouské dani z příjmů. Základní principy vysvětluje článek o zdanění příjmů ze zahraničí.

Jak zdanit mzdu za práci vykonávanou v Rakousku

U zaměstnance je zásadní zejména skutečné místo výkonu práce, nikoli pouze země sídla zaměstnavatele nebo bankovní účet pro výplatu mzdy. Čech může každý pracovní den dojíždět do Rakouska, pobývat tam přes týden nebo se do země dlouhodobě přestěhovat. Pokud práci fyzicky vykonává v Rakousku, je nutné posoudit rakouské zdanění mzdy a následně také jeho české daňové postavení. Zaměstnanec s ročním příjmem odpovídajícím 1 100 000 Kč proto nemůže určit stát zdanění pouze podle české adresy. Širší souvislosti popisuje článek o zdanění Čechů pracujících v zahraničí.

Musí český rezident uvést rakouský příjem v Česku

Český daňový rezident obecně posuzuje také své příjmy z Rakouska, protože jeho daňové povinnosti mohou zahrnovat celosvětové příjmy. Samotné odvedení daně rakouským zaměstnavatelem proto nemusí znamenat, že český rezident už příjem v České republice vůbec neřeší. Rozhodující je správné daňové vypořádání. Člověk může například pracovat v Linci, ale jeho rodina a dlouhodobé bydlení zůstávají v České republice. Jiný pracovník se do Rakouska přestěhuje s celou domácností a v Česku již nemá srovnatelné vazby. Proto je nejprve nutné vědět, jak určit daňovou rezidenci.

Jak se zabrání dvojímu zdanění rakouského příjmu

Pokud je příjem relevantní pro Rakousko i Českou republiku, dvojí zdanění se řeší podle pravidel použitelných mezi oběma státy. Nelze automaticky říci, že daň zaplacená v Rakousku ruší každou českou povinnost, stejně jako není správné bez dalšího zaplatit plnou daň ze stejného příjmu znovu. Zaměstnanec může v Rakousku vydělat částku odpovídající 900 000 Kč a mít tam odvedenou daň. Při českém vypořádání je nutné použít postup odpovídající konkrétnímu příjmu a mezinárodním pravidlům. Princip podrobněji vysvětluje článek o tom, jak funguje smlouva o zamezení dvojího zdanění.

Jak zdanit příjem od rakouského zákazníka při podnikání

Česká OSVČ může mít většinu zákazníků v Rakousku a přesto řešit svůj podnikatelský zisk především v České republice. Země zákazníka sama o sobě neurčuje stát, ve kterém podnikatel zdaňuje svůj zisk. Grafik pracující ze Zlína může například během roku fakturovat rakouským společnostem 1 500 000 Kč, aniž by kvůli samotným rakouským odběratelům automaticky přesunul daňovou rezidenci nebo celé podnikání do Rakouska. Jiná situace může vzniknout při skutečném dlouhodobém výkonu podnikatelské činnosti na rakouském území. U přeshraničních služeb je navíc nutné oddělit daň z příjmů od pravidel DPH a případného reverse charge.

Jak řešit rakouské investice a příjmy z pronájmu

Rakouské dividendy, jiné investiční výnosy a příjem z rakouské nemovitosti je nutné posoudit samostatně podle charakteru příjmu. Český rezident může dostat dividendu 1 500 eur a současně pronajímat apartmán v Rakousku za 1 000 eur měsíčně. Přestože oba příjmy pocházejí z jedné země, jejich daňový režim nemusí být totožný. U dividend je důležité znát hrubý příjem a případnou zahraniční srážku, jak podrobněji vysvětluje článek o zdanění dividend. U nemovitosti je podstatné také její umístění a charakter získaného příjmu.

Jaké doklady potřebujete k příjmům z Rakouska

Pro správné zdanění rakouského příjmu je vhodné mít dokumenty prokazující jeho druh, hrubou výši a případnou daň odvedenou v Rakousku. Zaměstnanec by měl uchovávat podklady od rakouského zaměstnavatele, podnikatel faktury a dokumentaci ke své činnosti a investor přehled příjmů a daňových srážek. Pokud člověku přijde na účet 40 000 eur, samotný bankovní výpis nemusí prokazovat, zda šlo o mzdu, podnikatelskou úhradu nebo prodej investice. Dokumenty je proto vhodné uchovávat systematicky a v návaznosti na jednotlivé příjmy, podobně jako při správné evidenci daňových dokladů.

Nejčastější chyby při zdanění příjmů z Rakouska

Častou chybou je úplné vynechání rakouské mzdy z českého daňového posouzení pouze proto, že zaměstnavatel v Rakousku odváděl daň. Jiní lidé naopak stejný příjem zdaní v České republice bez správného zohlednění mezinárodních pravidel. Podnikatelé někdy považují rakouského zákazníka za automatický důvod ke zdanění podnikatelského zisku v Rakousku. Zaměstnanci také zaměňují pracovní smlouvu v Rakousku za automatickou změnu daňové rezidence. Pokud člověk během roku skutečně přesune svůj život do jiné země, měl by správně řešit také daňové přiznání po změně daňové rezidence.