Domů Rodinný život Témata a články o dětech Co je Beckwith-Wiedemannův syndrom a jak ho léčit

Co je Beckwith-Wiedemannův syndrom a jak ho léčit

Co je Beckwith-Wiedemannův syndrom a jak ho léčit

Beckwith-Wiedemannův syndrom (BWS) je vzácné genetické onemocnění charakterizované nadměrným růstem některých částí těla, zvýšenou porodní hmotností, zvětšením orgánů a vyšším rizikem vzniku některých dětských nádorů. Onemocnění se projevuje již od narození a může postihovat různé orgány a systémy v těle. Přestože se jedná o celoživotní genetickou poruchu, většina dětí při správném sledování a léčbě dosahuje dobré kvality života. Klíčovou roli hraje včasná diagnostika, pravidelné kontroly a prevence možných komplikací. Pokud vás zajímají další genetická a vzácná onemocnění, doporučujeme také článek Zdraví dětí – nemoci a řešení a navazující přehled Nejčastější dětské nemoci, kde najdete informace o dalších genetických syndromech, vrozených vývojových vadách a chronických zdravotních problémech dětí.

Co je Beckwith-Wiedemannův syndrom

Beckwith-Wiedemannův syndrom je genetická porucha růstu způsobená změnami v oblasti 11. chromozomu. Tyto genetické změny ovlivňují geny odpovědné za regulaci růstu během nitroděložního vývoje i po narození.

V důsledku poruchy regulace růstu dochází k nadměrnému zvětšování některých částí těla, orgánů nebo tkání. Onemocnění se může projevovat velmi různě. Některé děti mají pouze mírné příznaky, zatímco jiné vyžadují dlouhodobou péči více odborníků.

Rozsah postižení bývá individuální a neexistují dva pacienti se zcela totožným průběhem onemocnění.

Po kom je syndrom pojmenován

Onemocnění získalo svůj název podle dvou lékařů, kteří jej nezávisle na sobě popsali v 60. letech 20. století.

Americký patolog John Bruce Beckwith a německý pediatr Hans-Rudolf Wiedemann identifikovali charakteristickou kombinaci příznaků, která vedla k rozpoznání tohoto syndromu.

Jejich práce položila základy moderní diagnostiky Beckwith-Wiedemannova syndromu.

Jak často se Beckwith-Wiedemannův syndrom vyskytuje

Onemocnění patří mezi vzácné genetické syndromy.

Odhaduje se, že postihuje přibližně jedno dítě z 10 000 až 15 000 živě narozených novorozenců.

Skutečný výskyt může být mírně vyšší, protože některé lehčí případy nemusí být ihned rozpoznány.

Jak vzniká Beckwith-Wiedemannův syndrom

Příčinou jsou poruchy genetické regulace v oblasti chromozomu 11p15.5.

Tato oblast obsahuje geny, které řídí růst a vývoj organismu. Pokud dojde k jejich nesprávné aktivitě, může být růst některých tkání nadměrný.

Výsledkem jsou charakteristické projevy syndromu.

Porucha genetického imprintingu

Jednou z hlavních příčin je porucha procesu označovaného jako genomický imprinting.

Za normálních okolností jsou některé geny aktivní pouze z mateřské nebo pouze z otcovské kopie chromozomu.

Pokud je tato rovnováha narušena, dochází k nesprávné regulaci růstu.

Mutace genu CDKN1C

U části pacientů je příčinou mutace genu CDKN1C.

Tento gen normálně působí jako brzda buněčného růstu.

Pokud nefunguje správně, mohou buňky růst rychleji než obvykle.

Je Beckwith-Wiedemannův syndrom dědičný

Většina případů vzniká náhodně a bez předchozí rodinné zátěže.

Přibližně 10 až 15 procent případů však může být dědičných.

Proto bývá doporučeno genetické poradenství celé rodině.

Souvislost s asistovanou reprodukcí

Některé studie ukázaly mírně vyšší výskyt Beckwith-Wiedemannova syndromu u dětí narozených po metodách asistované reprodukce.

Přesný mechanismus této souvislosti zatím není zcela objasněn.

Celkové riziko však zůstává velmi nízké.

Jaké jsou hlavní příznaky Beckwith-Wiedemannova syndromu

Projevy onemocnění mohou být velmi různorodé.

Některé děti mají pouze několik mírných znaků, jiné vykazují rozsáhlejší postižení více orgánů.

Mnohé příznaky jsou patrné již při narození.

Vysoká porodní hmotnost

Nadměrný růst plodu patří mezi nejčastější projevy.

Děti se často rodí s porodní hmotností výrazně převyšující průměr pro daný týden těhotenství.

Vyšší bývá také porodní délka.

Makroglosie neboli zvětšený jazyk

Jedním z nejtypičtějších příznaků je makroglosie, tedy zvětšení jazyka.

Jazyk může vyčnívat z úst a způsobovat problémy s dýcháním, polykáním nebo vývojem řeči.

U některých dětí je nutná chirurgická korekce.

Hemihyperplazie

Hemihyperplazie znamená nadměrný růst jedné poloviny těla nebo některé jeho části.

Například jedna noha, ruka nebo část obličeje může být větší než druhá.

Rozdíl bývá různě výrazný.

Zvětšení vnitřních orgánů

Časté bývá zvětšení jater, ledvin, slinivky nebo sleziny.

Tento stav se označuje jako organomegalie.

Pravidelné sledování velikosti orgánů je důležitou součástí péče.

Pupeční kýla

Mnoho novorozenců má pupeční kýlu nebo oslabení břišní stěny.

V některých případech dochází k samovolné úpravě během růstu.

Jindy může být nutný chirurgický zákrok.

Omfalokéla

Omfalokéla je závažnější vrozená vada břišní stěny.

Část střev nebo jiných orgánů vystupuje mimo dutinu břišní do speciálního vaku.

Tento stav vyžaduje chirurgickou léčbu krátce po narození.

Novorozenecká hypoglykémie

Velmi častým problémem je nízká hladina cukru v krvi.

Hypoglykémie se objevuje až u poloviny novorozenců s tímto syndromem.

Bez rychlé léčby může poškodit vyvíjející se mozek.

Příznaky nízké hladiny cukru

Dítě může být ospalé, podrážděné, špatně sát nebo mít křeče.

Proto se u novorozenců s podezřením na syndrom pravidelně kontroluje hladina glukózy.

Včasná léčba většinou zabrání komplikacím.

Problémy s krmením

Zvětšený jazyk a další anatomické změny mohou komplikovat kojení i krmení z lahve.

Některé děti potřebují pomoc nutričního specialisty.

Obtíže bývají nejvýraznější v prvních měsících života.

Poruchy dýchání

Makroglosie může zúžit dýchací cesty a způsobovat chrápání nebo poruchy dýchání během spánku.

V závažnějších případech je nutné odborné ORL vyšetření.

Někdy bývá doporučen chirurgický zákrok.

Zvýšené riziko nádorových onemocnění

Jednou z nejdůležitějších komplikací je vyšší riziko vzniku některých dětských nádorů.

Riziko je nejvyšší během prvních let života.

Právě proto jsou nezbytné pravidelné preventivní kontroly.

Wilmsův tumor

Wilmsův tumor je nádor ledviny patřící mezi nejčastější nádory spojené s Beckwith-Wiedemannovým syndromem.

Nejčastěji vzniká v raném dětství.

Pravidelné ultrazvukové kontroly umožňují jeho časné odhalení.

Hepatoblastom

Dalším nádorem, který se může objevit, je hepatoblastom, tedy nádor jater.

Riziko bývá nejvyšší během prvních čtyř let života.

Proto se pravidelně sledují také laboratorní ukazatele.

Další možné nádory

Vzácněji se mohou objevit neuroblastom, rabdomyosarkom nebo nádory nadledvin.

Celkové riziko nádorových komplikací se odhaduje přibližně na 5 až 10 procent.

Pravidelný screening výrazně zlepšuje prognózu.

Jak se Beckwith-Wiedemannův syndrom diagnostikuje

Diagnóza vychází z klinických příznaků a genetických vyšetření.

Mnoho případů je rozpoznáno již krátce po narození díky typickým tělesným znakům.

Definitivní potvrzení však vyžaduje molekulárně genetické testování.

Genetické vyšetření

Genetická analýza umožňuje odhalit změny v oblasti chromozomu 11.

Vyšetření pomáhá potvrdit diagnózu a určit konkrétní mechanismus vzniku onemocnění.

Tyto informace jsou důležité i pro genetické poradenství.

Ultrazvukové kontroly

Ultrazvuk se využívá nejen při diagnostice, ale také při dlouhodobém sledování.

Pomáhá kontrolovat velikost orgánů a včas zachytit případné nádory.

Vyšetření je nebolestivé a bezpečné.

Laboratorní vyšetření

Součástí sledování bývá kontrola hladiny alfa-fetoproteinu v krvi.

Tento marker může pomoci při časném odhalení některých nádorů jater.

Frekvence kontrol závisí na věku dítěte.

Jak se Beckwith-Wiedemannův syndrom léčí

Neexistuje léčba, která by odstranila samotnou genetickou příčinu onemocnění.

Léčba je zaměřena na zvládání jednotlivých příznaků a prevenci komplikací.

Péče bývá dlouhodobá a zahrnuje spolupráci více specialistů.

Léčba hypoglykémie

Nízká hladina cukru musí být po narození rychle upravena.

Podávají se glukózové roztoky a upravuje se režim krmení.

Včasná léčba chrání mozek před poškozením.

Operace zvětšeného jazyka

Pokud makroglosie způsobuje významné problémy s dýcháním, polykáním nebo vývojem čelistí, může být doporučena chirurgická redukce jazyka.

Výkon bývá prováděn ve specializovaných centrech.

U mnoha pacientů vede k výraznému zlepšení kvality života.

Chirurgická léčba omfalokély

Omfalokéla vyžaduje chirurgickou korekci krátce po narození.

Cílem je vrátit orgány zpět do dutiny břišní a uzavřít defekt břišní stěny.

Úspěšnost léčby je dnes velmi vysoká.

Onkologický screening

Pravidelné sledování představuje nejdůležitější součást dlouhodobé péče.

Děti podstupují ultrazvuková vyšetření břicha obvykle každé tři měsíce během prvních let života.

Tím lze zachytit případné nádory v časném stadiu.

Ortopedická péče

Pokud je přítomna hemihyperplazie, může být nutné sledování růstu končetin.

Výraznější rozdíly v délce nohou někdy vyžadují ortopedickou léčbu.

Cílem je zachovat správnou funkci pohybového aparátu.

Logopedická a rehabilitační péče

Děti s výraznou makroglosií nebo opožděným vývojem řeči mohou profitovat z logopedické péče.

Rehabilitace pomáhá při rozvoji motorických schopností.

Individuální přístup přináší nejlepší výsledky.

Genetické poradenství

Rodinám bývá doporučeno genetické poradenství zaměřené na vysvětlení příčiny onemocnění a rizika jeho opakování.

Součástí bývá také plánování budoucích těhotenství.

Moderní genetické metody umožňují velmi přesnou diagnostiku.

Jaká je prognóza pacientů s Beckwith-Wiedemannovým syndromem

Prognóza závisí především na závažnosti jednotlivých příznaků a na včasném odhalení případných komplikací. Většina dětí s Beckwith-Wiedemannovým syndromem má při správné péči dobrou kvalitu života a normální intelektový vývoj.

Největší pozornost je věnována prvním osmi až deseti letům života, kdy je zvýšené riziko nádorových onemocnění. Pravidelný screening umožňuje většinu případných nádorů zachytit v časném stadiu, kdy jsou velmi dobře léčitelné.

Díky pokrokům v genetice, neonatologii, dětské chirurgii a onkologii mají dnes děti s Beckwith-Wiedemannovým syndromem výrazně lepší prognózu než v minulosti. Včasná diagnostika, pravidelné kontroly a individuálně přizpůsobená léčba představují základ úspěšného zvládání tohoto vzácného genetického onemocnění.