Co je Gastroezofageální reflux (GERD) a jak se léčí
Gastroezofageální reflux (GERD) je chronické onemocnění trávicího systému, při kterém se obsah žaludku opakovaně vrací zpět do jícnu. Tento návrat žaludečních kyselin a někdy i natrávené potravy způsobuje podráždění a zánět jícnové sliznice. Občasný reflux je běžným jevem a může se objevit i u zdravých lidí, pokud však dochází k návratu žaludečního obsahu pravidelně a způsobuje zdravotní obtíže nebo poškození jícnu, hovoříme o gastroezofageální refluxní chorobě neboli GERD. Toto onemocnění patří mezi nejčastější poruchy trávicího systému a může postihnout kojence, děti i dospělé. Pokud vás zajímají další onemocnění trávicího systému a dětské zdravotní problémy, doporučujeme také článek Zdraví dětí – nemoci a řešení a navazující přehled Nejčastější dětské nemoci, kde najdete informace o dalších onemocněních trávicího traktu, chronických potížích i jejich prevenci.
Co je gastroezofageální reflux
Gastroezofageální reflux označuje zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu. Za normálních okolností zabraňuje tomuto návratu dolní jícnový svěrač, což je svalový prstenec nacházející se mezi jícnem a žaludkem.
Pokud tento svěrač nefunguje správně nebo se příliš často uvolňuje, může se kyselý obsah žaludku dostávat zpět do jícnu. Jelikož jícen není na působení žaludečních kyselin uzpůsoben, dochází k jeho podráždění a vzniku nepříjemných příznaků.
Opakované působení kyseliny může časem vést ke vzniku zánětu, vředů nebo dalších komplikací.
Jak často se GERD vyskytuje
Gastroezofageální refluxní choroba patří mezi nejčastější onemocnění trávicího systému. Odhaduje se, že pravidelnými příznaky trpí přibližně 10 až 20 procent dospělé populace v Evropě.
U kojenců je reflux velmi častý a většinou představuje fyziologický jev související s nezralostí trávicího systému.
Většina dětí z refluxu spontánně vyroste během prvního roku života.
Jak funguje dolní jícnový svěrač
Dolní jícnový svěrač funguje jako jednosměrný ventil mezi jícnem a žaludkem.
Při polykání se krátce otevře, aby potrava mohla projít do žaludku, a následně se opět uzavře.
Pokud se uzavírá nedostatečně nebo se otevírá příliš často, dochází k návratu žaludečního obsahu zpět do jícnu.
Proč GERD vzniká
Na vzniku refluxní choroby se podílí několik faktorů. Nejčastěji jde o oslabení dolního jícnového svěrače, zvýšený tlak v dutině břišní nebo zpomalené vyprazdňování žaludku.
Riziko zvyšuje také obezita, těhotenství, některé léky, kouření nebo určité stravovací návyky.
U některých pacientů se na vzniku podílí také brániční kýla.
Brániční kýla a reflux
Hiátová neboli brániční kýla vzniká tehdy, když se část žaludku vysune skrz otvor v bránici směrem do hrudníku.
Tento stav narušuje správnou funkci dolního jícnového svěrače a výrazně zvyšuje riziko refluxu.
Brániční kýla patří mezi nejčastější anatomické příčiny GERD.
GERD u kojenců
U kojenců je reflux velmi běžný. Důvodem je nezralost dolního jícnového svěrače, tekutá strava a častá poloha vleže.
Dítě po krmení často ublinkává malé množství mléka, ale jinak prospívá a nemá žádné další zdravotní problémy.
Takový reflux je obvykle považován za fyziologický a nevyžaduje léčbu.
Kdy reflux u dítěte představuje problém
Pokud reflux způsobuje bolest, neprospívání, časté zvracení, poruchy příjmu potravy nebo dechové obtíže, může se jednat o gastroezofageální refluxní chorobu.
V takových případech je nutné odborné vyšetření dětským gastroenterologem.
Včasná léčba pomáhá předcházet komplikacím.
Nejčastější příznaky GERD u dospělých
Příznaky mohou být různě intenzivní a nemusí se objevovat u všech pacientů stejně.
Někteří lidé mají obtíže pouze občas, zatímco jiní trpí příznaky prakticky každý den.
Právě četnost a intenzita příznaků pomáhají odlišit běžný reflux od refluxní choroby.
Pálení žáhy
Pálení žáhy je nejznámějším příznakem GERD.
Projevuje se nepříjemným pálením za hrudní kostí, které často vystupuje směrem ke krku.
Obtíže bývají výraznější po jídle, při předklonu nebo vleže.
Kyselá pachuť v ústech
Mnoho pacientů popisuje návrat kyselého nebo hořkého obsahu do úst.
Tento jev vzniká při pronikání žaludečního obsahu až do horní části jícnu nebo dutiny ústní.
Často bývá doprovázen nepříjemným zápachem z úst.
Bolest na hrudi
Reflux může způsobovat bolest na hrudi, která někdy připomíná srdeční obtíže.
Proto je důležité zejména u nově vzniklých bolestí vždy vyloučit onemocnění srdce.
Bolest související s refluxem často souvisí s jídlem nebo polohou těla.
Obtížné polykání
Dlouhodobý zánět jícnu může vést ke vzniku jizev a zúžení jeho průsvitu.
Pacienti pak mohou mít pocit, že potrava vázne při polykání.
Tento příznak vyžaduje odborné vyšetření.
Chronický kašel
GERD nemusí způsobovat pouze zažívací obtíže.
Kyselý obsah žaludku může dráždit dýchací cesty a vyvolávat dlouhodobý kašel.
Někdy bývá reflux příčinou chronického kašle bez jiných zjevných příznaků.
Chrapot a bolesti v krku
Žaludeční kyselina může poškozovat hlasivky a sliznici hltanu.
Pacienti si často stěžují na ranní chrapot, škrábání v krku nebo časté odkašlávání.
Tyto projevy bývají označovány jako laryngofaryngeální reflux.
Poruchy spánku
Reflux bývá často výraznější v noci, kdy člověk leží.
Kyselý obsah žaludku se snáze dostává do jícnu a způsobuje noční pálení žáhy nebo kašel.
Dlouhodobé noční obtíže mohou výrazně zhoršovat kvalitu spánku.
Příznaky GERD u dětí
U starších dětí se příznaky podobají těm u dospělých.
Mohou si stěžovat na pálení žáhy, bolesti břicha, nevolnost nebo pocit kyselosti v ústech.
Některé děti mají také opakované záněty dýchacích cest nebo chronický kašel.
Příznaky refluxu u kojenců
Kromě častého ublinkávání se mohou objevovat problémy s krmením, neklid, pláč během jídla nebo nedostatečné přibývání na váze.
Ve vzácnějších případech může docházet k dechovým obtížím nebo opakovaným zápalům plic.
Takové situace vyžadují podrobnější vyšetření.
Komplikace neléčeného GERD
Dlouhodobé působení žaludeční kyseliny může vést k poškození jícnové sliznice.
Riziko komplikací roste zejména u pacientů s dlouhodobými nebo neléčenými příznaky.
Pravidelné sledování pomáhá komplikacím předcházet.
Refluxní ezofagitida
Refluxní ezofagitida je zánět jícnu způsobený opakovaným kontaktem se žaludeční kyselinou.
Pacienti mohou trpět bolestí při polykání, pálením žáhy a dalšími obtížemi.
V těžších případech mohou vznikat vředy.
Barrettův jícen
Dlouhodobý reflux může způsobit změnu buněk vystýlajících dolní část jícnu.
Tento stav se označuje jako Barrettův jícen.
Jedná se o prekancerózní změnu, která zvyšuje riziko vzniku rakoviny jícnu.
Zúžení jícnu
Chronický zánět může vést ke vzniku jizevnatých změn.
Ty postupně zužují průsvit jícnu a zhoršují polykání.
V některých případech je nutný endoskopický zákrok.
Jak lékaři GERD diagnostikují
Diagnóza často vychází již z typických příznaků a jejich průběhu.
Pokud jsou obtíže výrazné, dlouhodobé nebo se objevují komplikace, provádějí se specializovaná vyšetření.
Cílem je potvrdit reflux a posoudit případné poškození jícnu.
Gastroskopie
Gastroskopie umožňuje přímé vyšetření jícnu, žaludku a počáteční části tenkého střeva.
Lékař může odhalit zánět, vředy, Barrettův jícen nebo jiné komplikace.
Jedná se o jedno z nejdůležitějších vyšetření při dlouhodobých obtížích.
24hodinová pH metrie
Toto vyšetření sleduje množství kyseliny v jícnu během běžného dne.
Pomáhá potvrdit přítomnost refluxu a určit jeho závažnost.
Patří mezi nejpřesnější diagnostické metody GERD.
Jak se gastroezofageální reflux léčí
Léčba závisí na závažnosti příznaků a přítomnosti komplikací.
Ve většině případů kombinuje režimová opatření, úpravu stravy a lékovou terapii.
Cílem je snížit množství kyseliny a zabránit jejímu návratu do jícnu.
Změna životního stylu
Prvním krokem bývá úprava stravovacích a pohybových návyků.
Doporučuje se redukce nadváhy, vyhýbání se velkým porcím jídla před spaním a omezení potravin, které reflux zhoršují.
Pomoci může také zvýšení polohy hlavy během spánku.
Potraviny zhoršující reflux
U některých pacientů zhoršují příznaky tučná jídla, čokoláda, káva, alkohol, sycené nápoje nebo velmi kořeněná strava.
Citlivost je však individuální a ne každý reaguje stejně.
Důležité je sledovat vlastní zkušenosti a upravit jídelníček podle nich.
Léky snižující tvorbu žaludeční kyseliny
Nejúčinnější skupinou léků jsou inhibitory protonové pumpy, které výrazně snižují tvorbu žaludeční kyseliny.
Patří mezi ně například omeprazol, pantoprazol nebo esomeprazol.
U většiny pacientů vedou k výraznému zmírnění příznaků.
Antacida a další léky
U mírnějších forem mohou pomoci antacida neutralizující žaludeční kyselinu.
Některé léky navíc vytvářejí ochrannou vrstvu na povrchu žaludečního obsahu.
Výběr vhodné léčby závisí na konkrétních obtížích pacienta.
Chirurgická léčba GERD
Pokud konzervativní léčba nepřináší dostatečný efekt nebo je přítomna výrazná brániční kýla, může být doporučena operace.
Nejčastěji se provádí fundoplikace, při které se posílí oblast dolního jícnového svěrače.
Chirurgická léčba bývá vyhrazena především pro vybrané pacienty.
Jaká je prognóza pacientů s GERD
Prognóza gastroezofageální refluxní choroby je při správné léčbě velmi dobrá. Většina pacientů dosáhne výrazného zmírnění příznaků nebo jejich úplného vymizení pomocí kombinace režimových opatření a moderních léků.
Nejdůležitější je nepodceňovat dlouhodobé obtíže, protože neléčený reflux může vést k poškození jícnu a zvýšení rizika závažných komplikací. Pravidelné kontroly jsou důležité zejména u pacientů s dlouholetými příznaky.
Díky pokrokům v gastroenterologii, endoskopických metodách a farmakologické léčbě lze dnes gastroezofageální reflux velmi úspěšně zvládat. Včasná diagnostika, vhodná úprava životního stylu a správně nastavená léčba umožňují většině pacientů vést plnohodnotný život bez významného omezení každodenních aktivit.
