Domů Rodinný život Témata a články o dětech Co je neuroblastom u dětí a jak ho léčit

Co je neuroblastom u dětí a jak ho léčit

Co je neuroblastom u dětí a jak ho léčit

Neuroblastom u dětí je zhoubné nádorové onemocnění vznikající z nezralých nervových buněk sympatického nervového systému. Patří mezi nejčastější solidní nádory dětského věku a současně mezi nejčastější nádory diagnostikované u kojenců a malých dětí. Neuroblastom je specifický tím, že se téměř výhradně vyskytuje u dětí a jen zcela výjimečně u dospělých. Nejčastěji vzniká v nadledvinách, ale může se objevit kdekoliv podél nervových struktur probíhajících od krku až po pánev. Průběh onemocnění je velmi různorodý. Některé nádory rostou pomalu a mohou dokonce spontánně ustoupit, zatímco jiné patří mezi agresivní nádory vyžadující intenzivní léčbu. Pokud vás zajímají další informace o zdraví dětí a prevenci nemocí, doporučujeme si přečíst článek Zdraví dětí – nejčastější nemoci a prevence a také související přehled Nejčastější dětské nemoci – rýma, kašel, horečka a virózy. Díky pokroku dětské onkologie se v posledních desetiletích výrazně zlepšily výsledky léčby i dlouhodobé přežití pacientů.

Co je neuroblastom

Neuroblastom je zhoubný nádor vznikající z primitivních nervových buněk označovaných jako neuroblasty. Tyto buňky jsou součástí vývoje nervového systému plodu a za normálních okolností se postupně přeměňují na zralé nervové buňky.

Pokud však během vývoje dojde k poruše jejich zrání, mohou se začít nekontrolovaně množit a vytvořit nádor. Právě z těchto nezralých buněk vzniká neuroblastom.

Jedná se o nádor typický téměř výhradně pro dětský věk.

Jak často se neuroblastom vyskytuje u dětí

Neuroblastom tvoří přibližně 7 až 10 procent všech dětských nádorových onemocnění. Současně je zodpovědný za přibližně 15 procent úmrtí na dětské nádory.

Nejčastěji bývá diagnostikován u dětí mladších pěti let. Přibližně polovina případů je zachycena před druhým rokem života.

Průměrný věk při stanovení diagnózy se pohybuje kolem 18 měsíců.

Kde neuroblastom vzniká

Nejčastějším místem vzniku jsou nadledviny, malé žlázy uložené nad ledvinami. Přibližně 35 až 40 procent neuroblastomů vzniká právě zde.

Nádor se však může objevit také v oblasti hrudníku, krku, páteře, břicha nebo pánve.

Protože sympatický nervový systém prochází celým tělem, může se neuroblastom vyvinout v různých lokalizacích.

Jak vzniká neuroblastom

Přesná příčina vzniku není ve většině případů známá. Onemocnění vzniká v důsledku genetických změn v nezralých nervových buňkách.

Tyto změny vedou ke ztrátě kontroly nad buněčným dělením a růstem.

Ve většině případů nevzniká neuroblastom vinou rodičů ani vlivem životního stylu dítěte.

Je neuroblastom dědičný

Většina případů neuroblastomu není dědičná. Pouze přibližně 1 až 2 procenta pacientů mají rodinnou formu onemocnění spojenou s genetickými mutacemi.

U naprosté většiny dětí vzniká nádor náhodně během vývoje organismu.

Rodinný výskyt je proto velmi vzácný.

Jak se neuroblastom šíří

Neuroblastom může růst v místě svého vzniku nebo vytvářet metastázy. Nádorové buňky se šíří krevním oběhem nebo lymfatickým systémem.

Nejčastějšími místy metastáz jsou kostní dřeň, kosti, lymfatické uzliny, játra a kůže.

Právě rozsah šíření výrazně ovlivňuje prognózu dítěte.

Jaké jsou první příznaky neuroblastomu u dětí

Příznaky neuroblastomu jsou velmi různorodé a závisí především na lokalizaci nádoru. Právě proto bývá diagnóza někdy obtížná.

Některé děti mají pouze nenápadné obtíže, zatímco jiné přicházejí k lékaři s pokročilým onemocněním.

Mezi nejčastější příznaky patří bolesti, únava, nechutenství a neobvyklé útvary v oblasti břicha.

Bulka nebo zvětšení břicha

Jedním z nejčastějších příznaků je hmatná bulka v břiše. Rodiče si mohou všimnout neobvyklého zvětšení břicha nebo asymetrie.

Nádor bývá často nebolestivý a může být objeven náhodně při koupání nebo převlékání dítěte.

Právě břišní lokalizace patří mezi nejčastější formy neuroblastomu.

Bolesti břicha

Rostoucí nádor může utlačovat okolní orgány a způsobovat bolesti břicha. Dítě může být neklidné, podrážděné nebo odmítat jídlo.

Bolesti bývají někdy zaměňovány za běžné zažívací obtíže.

Přetrvávající nebo zhoršující se bolesti by měly být vždy vyšetřeny lékařem.

Ztráta chuti k jídlu a hubnutí

Mnoho dětí s neuroblastomem postupně ztrácí chuť k jídlu. Snížený příjem potravy může vést k úbytku hmotnosti.

Hubnutí bez zjevné příčiny patří mezi časté příznaky nádorových onemocnění.

Tento příznak by neměl být podceňován.

Únava a celková slabost

Nádorové onemocnění zatěžuje organismus a může vést k výrazné únavě. Dítě bývá méně aktivní, více odpočívá a ztrácí zájem o běžné činnosti.

Únava může být spojena také s rozvojem anémie.

Podobné příznaky se mohou objevovat také u leukémie u dětí, která rovněž ovlivňuje krvetvorbu.

Bolesti kostí

Pokud se nádor rozšíří do kostí, mohou se objevit výrazné bolesti. Dítě může odmítat chůzi, kulhat nebo si stěžovat na bolesti nohou.

Kostní metastázy patří mezi časté projevy pokročilejšího neuroblastomu.

Někdy bývají bolesti nejvýraznější v noci.

Tmavé kruhy kolem očí

Charakteristickým příznakem některých pokročilých neuroblastomů jsou tmavé kruhy nebo modřiny kolem očí připomínající následky úrazu.

Vznikají při postižení kostí v okolí očnic nádorovými buňkami.

Tento příznak bývá pro lékaře důležitým diagnostickým vodítkem.

Horečka bez infekce

Některé děti trpí opakovanými horečkami bez jasné infekční příčiny. Tyto horečky jsou způsobeny samotným nádorovým procesem.

Pokud dítě trpí zvýšenou teplotou, může být užitečný článek Jak srazit teplotu u dětí: Bezpečné a účinné způsoby.

Dlouhodobé nevysvětlitelné horečky vyžadují odborné vyšetření.

Průjem a vysoký krevní tlak

Některé neuroblastomy produkují biologicky aktivní látky podobné hormonům. Ty mohou způsobovat průjmy, pocení nebo zvýšený krevní tlak.

Tyto příznaky se nevyskytují u všech pacientů, ale mohou být důležitým vodítkem k diagnóze.

Hormonální aktivita nádoru je jedním ze specifických znaků neuroblastomu.

Jak se neuroblastom diagnostikuje

Diagnostika neuroblastomu vyžaduje kombinaci laboratorních testů, zobrazovacích vyšetření a histologického potvrzení nádoru.

Cílem je určit přesnou lokalizaci, velikost nádoru a případnou přítomnost metastáz.

Správné určení rozsahu onemocnění je zásadní pro plánování léčby.

Ultrazvuk a zobrazovací vyšetření

Prvním krokem bývá často ultrazvuk břicha. Následně se využívá počítačová tomografie, magnetická rezonance nebo speciální nukleární vyšetření.

Tato vyšetření umožňují přesně zobrazit nádor a jeho vztah k okolním strukturám.

Současně pomáhají odhalit případné metastázy.

Biopsie nádoru

Definitivní diagnózu potvrzuje biopsie, tedy odběr vzorku nádorové tkáně. Patolog následně určí přesný typ nádoru a jeho biologické vlastnosti.

Výsledek biopsie výrazně ovlivňuje další léčebný postup.

Bez histologického potvrzení nelze diagnózu neuroblastomu definitivně stanovit.

Vyšetření kostní dřeně

Protože neuroblastom často metastazuje do kostní dřeně, bývá součástí diagnostiky také její vyšetření.

Tím lze zjistit, zda se nádorové buňky rozšířily mimo původní ložisko.

Tento údaj patří mezi klíčové prognostické faktory.

Rizikové skupiny neuroblastomu

Pacienti jsou rozdělováni do nízkého, středního a vysokého rizika podle věku, rozsahu nádoru, genetických vlastností a přítomnosti metastáz.

Toto rozdělení umožňuje zvolit optimální intenzitu léčby.

Některé děti vyžadují pouze chirurgický zákrok, zatímco jiné potřebují velmi intenzivní terapii.

Jak se neuroblastom u dětí léčí

Léčba neuroblastomu závisí na rizikové skupině pacienta. Moderní léčba kombinuje několik různých metod s cílem dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Využívá se chirurgie, chemoterapie, radioterapie, imunoterapie i transplantace krvetvorných buněk.

Každé dítě má individuálně sestavený léčebný plán.

Chirurgické odstranění nádoru

Operace představuje základní léčebnou metodu u mnoha pacientů. Cílem je odstranit co největší část nádoru.

Úspěšnost zákroku závisí na lokalizaci a velikosti nádoru.

U některých pacientů může být operace jedinou potřebnou léčbou.

Chemoterapie

Chemoterapie využívá léky ničíci nádorové buňky. U neuroblastomu se často používá před operací ke zmenšení nádoru nebo po operaci k odstranění zbývajících nádorových buněk.

Vysoce rizikoví pacienti obvykle podstupují intenzivní chemoterapeutické režimy.

Tato léčba výrazně zvýšila šance na přežití.

Radioterapie

Ozařování se využívá především u některých pokročilých případů nebo při nedostatečném odstranění nádoru.

Cílem je zničit zbývající nádorové buňky v postižené oblasti.

Rozhodnutí o použití radioterapie závisí na konkrétní situaci pacienta.

Imunoterapie neuroblastomu

Moderní imunoterapie představuje jeden z největších pokroků v léčbě vysoce rizikového neuroblastomu. Využívá schopnost imunitního systému rozpoznat a zničit nádorové buňky.

Tyto léčebné postupy významně zlepšily dlouhodobé výsledky léčby.

Imunoterapie se stala standardní součástí péče o některé skupiny pacientů.

Transplantace krvetvorných buněk

U vysoce rizikových forem bývá součástí léčby autologní transplantace krvetvorných buněk. Tento postup umožňuje podání velmi intenzivní chemoterapie.

Následně jsou pacientovi vráceny jeho vlastní dříve odebrané krvetvorné buňky.

Cílem je zvýšit šanci na dlouhodobé přežití.

Jaká je prognóza dětí s neuroblastomem

Prognóza neuroblastomu se výrazně liší podle rizikové skupiny. Děti s nízkorizikovými nádory mají velmi vysokou šanci na úplné uzdravení, která často přesahuje 90 procent.

Vysoce rizikové formy zůstávají náročnou diagnózou, ale výsledky léčby se díky moderním metodám neustále zlepšují.

Nejdůležitějšími prognostickými faktory jsou věk dítěte, rozsah nádoru a genetické vlastnosti nádorových buněk.

Proč je hmatná bulka v břiše jedním z nejčastějších prvních příznaků neuroblastomu u dětí

Neuroblastom u dětí je zhoubný nádor vznikající z nezralých buněk sympatického nervového systému. Nejčastěji postihuje malé děti a často vzniká v nadledvinách nebo v oblasti břicha. Typickými příznaky mohou být zvětšení břicha, hmatná bulka, bolesti kostí, únava, hubnutí, horečky nebo tmavé kruhy kolem očí. Díky pokroku v diagnostice, chirurgii, chemoterapii, imunoterapii a transplantacích krvetvorných buněk se výsledky léčby neustále zlepšují. Klíčovou roli hraje včasná diagnóza, správné zařazení do rizikové skupiny a léčba ve specializovaném dětském onkologickém centru.