Jak funguje zdanění airdropů

Zdanění airdropů závisí na důvodu, proč člověk kryptoměnu nebo token získal, a na tom, jak s přijatým aktivem následně nakládá. Při správě osobních financí a peněz je důležité oddělit bezplatně přijaté tokeny od kryptoměn nakoupených za vlastní prostředky. Daňové posouzení digitálních aktiv patří do oblasti daní a finanční legislativy. Airdrop může být odměnou za aktivitu, marketingovou distribucí nebo přidělením tokenů držitelům jiného aktiva. Proto nelze všechny airdropy automaticky zdanit stejným způsobem bez posouzení okolností jejich získání.

Co je airdrop z daňového pohledu

Airdrop představuje způsob distribuce kryptoměn nebo tokenů uživatelům bez klasického nákupu na burze. Projekt může například rozdělit 1 000 tokenů mezi uživatele, kteří dříve používali jeho blockchainovou aplikaci. Jiný token může být rozeslán držitelům určité kryptoměny nebo účastníkům marketingové kampaně. Příjemce tak získá nové digitální aktivum, aniž by za něj přímo zaplatil běžnou kupní cenu. To odlišuje airdrop od standardního nákupu kryptoměny. Pro další nakládání s přijatými tokeny jsou důležité také obecné principy, jak funguje zdanění kryptoměn.

Kdy může získání airdropu představovat příjem

Pro daňové posouzení airdropu je zásadní zjistit, za co byly tokeny příjemci poskytnuty. Uživatel může získat odměnu za testování aplikace, propagaci projektu nebo splnění konkrétních úkolů. V takové situaci existuje zřejmá vazba mezi aktivitou člověka a přijatými tokeny. Jiný projekt rozešle tokeny široké skupině peněženek bez požadovaného protiplnění. Obě situace mají odlišný ekonomický základ. Nestačí proto pouze zjistit, že transakce byla označena slovem airdrop. Příjemce by měl znát podmínky distribuce a důvod, proč právě jeho peněženka tokeny získala.

Jak určit hodnotu přijatých tokenů

U airdropu může být složité určit hodnotu digitálního aktiva, zejména pokud token teprve začíná být obchodován. Uživatel například obdrží 500 tokenů a v době jejich získání se s nimi obchoduje na několika trzích. Později jejich celková hodnota vzroste na 100 000 Kč. Jiný airdrop může při distribuci obsahovat token, pro který prakticky neexistuje použitelný trh a obchodování začne až později. Hodnota při získání a následný růst nebo pokles ceny jsou dvě odlišné ekonomické skutečnosti. Příjemce by měl uchovat informace o datu přijetí, množství tokenů a dostupných údajích o jejich hodnotě.

Co se děje při prodeji airdropu

Prodej tokenů získaných z airdropu je samostatnou transakcí, kterou je nutné odlišit od jejich původního přijetí. Držitel může získat tokeny a ponechat je několik měsíců v peněžence. Pokud je následně prodá za kryptoměnu v hodnotě 80 000 Kč, došlo k nakládání s digitálním aktivem. Stejně je nutné evidovat směnu airdropu za bitcoin, ether nebo jiný token. Převod na český bankovní účet není jedinou relevantní událostí. Pokud příjemce prodá část tokenů a zbytek ponechá, potřebuje v evidenci rozlišit množství, se kterým skutečně naložil.

Jak se liší airdrop od stakingové odměny

Airdrop a stakingová odměna mohou na první pohled vypadat podobně, protože v obou případech uživatel získá nové tokeny. Jejich původ je však rozdílný. Při stakingu odměna souvisí se zapojením kryptoměn do konkrétního mechanismu sítě nebo služby. Podrobnější princip popisuje článek o zdanění stakingu. Airdrop může být naopak jednorázovou distribucí spojenou s používáním projektu nebo jinou podmínkou. Investor, který během roku získá 20 stakingových odměn a tři airdropy, by měl tyto zdroje tokenů evidovat odděleně.

Kdy může airdrop souviset s podnikáním

Člověk může airdrop získat jako soukromý držitel digitálních aktiv, ale také v přímé souvislosti se svou výdělečnou činností. Tvůrce obsahu například propaguje kryptoměnový projekt a za splnění marketingových podmínek obdrží 50 000 tokenů. Jiný uživatel dostane stejné aktivum pouze proto, že v minulosti použil decentralizovanou aplikaci. Daňové posouzení se musí opírat o skutečný důvod přijetí odměny. Pokud jsou tokeny protiplněním za reklamní nebo jinou podnikatelskou činnost, mohou souviset s příjmy z online podnikání. Obecné souvislosti vysvětluje článek o zdanění online podnikání.

Jak správně evidovat airdropy

Evidence airdropu by měla obsahovat datum přijetí, název tokenu, množství a důvod distribuce. Uživatel s deseti kryptoměnovými peněženkami může během roku obdržet desítky nevyžádaných tokenů. Některé mají reálnou tržní hodnotu, jiné jsou prakticky neobchodovatelné nebo mohou být součástí podvodných aktivit. Není vhodné automaticky spojovat všechny příchozí blockchainové transakce do jedné částky. Příjemce by měl uchovávat také informace o podmínkách významných airdropů a historii následných prodejů. U většího množství digitálních aktiv pomáhá průběžná evidence zabránit situaci, kdy již nelze určit původ konkrétních tokenů.

Jaké chyby vznikají při zdanění airdropů

Častou chybou je automatické považování každého airdropu za bezvýznamný dar bez posouzení důvodu distribuce. Opačným problémem je zahrnutí všech nevyžádaných tokenů zaslaných na veřejnou blockchainovou adresu do evidence jako běžně získaných odměn bez ověření jejich skutečné povahy. Investoři také často evidují pouze konečný prodej a nedokážou doložit, jak token získali. Další komplikace vzniká při smíchání airdropů s nakoupenými kryptoměnami nebo aktivy z těžby. Odlišný způsob získávání digitálních aktiv popisuje článek o zdanění těžby kryptoměn.

Jak zdanění airdropů funguje v praxi

V praxi je nejprve nutné zjistit, proč příjemce tokeny získal a zda jejich přijetí souviselo s konkrétní aktivitou nebo protiplněním. Následně eviduje množství, datum získání a dostupné údaje o hodnotě digitálního aktiva. Při pozdějším prodeji nebo směně zachová návaznost mezi přijatým airdropem a uskutečněnou transakcí. Tokeny získané za marketingovou nebo podnikatelskou aktivitu oddělí od jiných způsobů distribuce. Správné zdanění airdropů proto stojí především na určení skutečného důvodu přijetí tokenů a přesné evidenci jejich dalšího pohybu.