Jak porovnávat CFD poplatky
Osobní finance a peníze a Burza a trading (indexy, forex, CFD) jsou důležité také při posuzování skutečných nákladů na obchodování CFD. CFD poplatky je nutné porovnávat jako celek, protože celkové náklady nemusí tvořit pouze spread nebo provize. Do srovnání patří především spread, komise, overnight financování, případné poplatky za měnovou konverzi, neaktivitu a další náklady stanovené brokerem. Význam jednotlivých položek závisí na obchodní strategii. Scalper může nejvíce řešit spread a komisi, zatímco swingový trader musí věnovat velkou pozornost financování přes noc. Nestačí proto vybrat brokera s nejnižším inzerovaným poplatkem. Důležité je přepočítat všechny náklady na stejnou velikost pozice a stejnou dobu držení a zjistit, jaký dopad mají na skutečný výsledek obchodní strategie.
Jaké poplatky se u CFD nejčastěji účtují
Mezi hlavní náklady CFD patří spread, komise a financování přes noc. Podle konkrétního brokera a instrumentu se mohou přidat další poplatky, například za převod měny, neaktivitu nebo některé administrativní služby.
Spread je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Obchodník při otevření pozice vstupuje na jednu stranu kotace a při uzavření ji realizuje na opačné straně. Čím širší spread, tím větší pohyb ceny je potřeba k překonání vstupního nákladu.
Komise je samostatný poplatek, který může broker účtovat například za otevření a uzavření pozice. Některé typy CFD mohou být nabízeny bez samostatné komise, ale to automaticky neznamená, že jsou levnější, protože náklady mohou být zahrnuty ve spreadu.
Overnight financování vzniká při držení CFD přes stanovený denní čas. U dlouhodobějších pozic může být významnou součástí celkových nákladů. Pokud obchodník drží pozici pouze během jednoho dne a uzavře ji před rozhodným časem, tento náklad obvykle nevznikne.
U některých CFD se mohou objevit také dividendové úpravy. U long pozice může vzniknout kladná úprava a u short pozice záporná, podle toho, jaký dividendový mechanismus se vztahuje na podkladové aktivum a jak jej broker zpracovává.
Jak porovnávat spread a komisi
Spread a komisi je vhodné porovnávat společně, protože nízký spread nemusí znamenat nízké celkové náklady. Broker může nabídnout velmi úzký spread a současně účtovat vyšší komisi, zatímco jiný broker může mít širší spread bez samostatné komise.
Pro správné srovnání je potřeba použít stejnou nominální hodnotu pozice. Pokud má trader například dvě nabídky pro CFD v hodnotě 10 000 EUR, může přepočítat spread na peněžní částku a přidat komisi za otevření a uzavření obchodu.
Modelová situace může vypadat takto: u prvního brokera odpovídá spread nákladu 2 EUR a celková komise za otevření a uzavření činí 1 EUR. Celkový vstupní a výstupní náklad je tedy přibližně 3 EUR. U druhého brokera může spread odpovídat 1 EUR, ale komise činí celkem 4 EUR. Druhá nabídka má sice nižší spread, ale celkově je pro tento konkrétní obchod dražší.
U velmi častého obchodování se rozdíl násobí. Pokud strategie vytvoří 200 obchodů a průměrný rozdíl v nákladech činí 1 EUR na obchod, samotný rozdíl představuje přibližně 200 EUR. Proto je srovnání transakčních nákladů obzvlášť důležité u scalpingových a intradenních strategií.
Spread navíc nemusí být konstantní. Během hlavní obchodní seance může být velmi úzký, zatímco mimo ni se může rozšířit. Při porovnávání je proto vhodné sledovat podmínky v době, kdy trader skutečně plánuje obchodovat.
Jak porovnávat overnight financování
U pozic držených přes noc je nutné porovnávat denní financování i celkový náklad za plánovanou dobu držení. Samotná sazba za jednu noc nemusí na první pohled vypadat významně, ale při několikatýdenním držení se jednotlivé částky sčítají.
Pokud například financování konkrétní pozice vychází průměrně na 2 EUR za noc a trader ji drží 30 nocí, představuje samotné financování přibližně 60 EUR. Pokud je očekávaný hrubý zisk obchodu pouze 100 EUR, financování spotřebuje podstatnou část potenciálního výnosu.
Při porovnávání brokerů je důležité zjistit, z jaké hodnoty se financování počítá, jaká sazba se používá a kdy se poplatek účtuje. Podmínky se mohou lišit podle instrumentu a směru pozice, takže není vhodné předpokládat, že long a short CFD mají stejné náklady.
Význam overnight financování roste s délkou držení a velikostí nominální pozice. Proto může být broker s mírně dražším spreadem výhodnější pro swingového tradera, pokud nabízí podstatně levnější financování.
U ETF CFD je vhodné zahrnout také dividendové úpravy. Kladná dividendní úprava může část nákladů long pozice kompenzovat, ale nelze ji automaticky považovat za zisk. Rozhodující je celkový výsledek po započtení všech nákladů a příjmů souvisejících s pozicí.
Jak porovnávat poplatky podle obchodní strategie
Každá obchodní strategie má jinou strukturu nákladů, takže neexistuje jeden univerzálně nejlevnější CFD účet. Při porovnávání je nutné vycházet z toho, jak často obchodník vstupuje do pozice a jak dlouho ji drží.
Scalper může otevřít a uzavřít desítky obchodů během jednoho dne. Pro něj je zásadní každý spread, komise a případný skluz. I velmi malý rozdíl v nákladech může při vysokém počtu obchodů výrazně ovlivnit dlouhodobý výsledek.
Intradenní trader má podobnou situaci, ale často drží pozice déle. Stále je pro něj důležitý spread a provize, zároveň však musí sledovat kvalitu provedení příkazů a změny spreadu během hlavní obchodní seance.
Swingový trader může mít pouze několik obchodů měsíčně, ale pozice drží několik dní nebo týdnů. Pro něj nemusí být rozdíl jednoho eura ve vstupních nákladech tak významný jako rozdíl v overnight financování. U dlouhodobého držení může být rozhodující také případná dividendní úprava a velikost celkové expozice.
Pokud trader využívá strategii založenou na malých cenových pohybech, musí být obzvlášť opatrný na transakční náklady. Strategie může být před započtením nákladů zisková, ale po odečtení spreadu, komisí a skluzu se může její očekávaná výhoda zcela ztratit.
Jak započítat další náklady CFD
Při porovnávání CFD je vhodné zkontrolovat také méně viditelné náklady, které se mohou objevit mimo samotný obchod. Patří mezi ně například měnová konverze, poplatek za neaktivitu nebo některé administrativní poplatky.
Měnová konverze může být relevantní tehdy, když je účet veden v jedné měně, ale obchodník realizuje CFD denominované v jiné měně. Náklad nemusí být patrný přímo v grafu instrumentu, přesto může ovlivnit konečný výsledek.
Poplatek za neaktivitu může být důležitý pro investora, který obchoduje pouze příležitostně. Naopak pro aktivního tradera nemusí hrát prakticky žádnou roli. Stejně jako u ostatních poplatků je proto nutné hodnotit jejich význam podle skutečného způsobu používání účtu.
Důležité je také rozlišovat náklady brokera od nákladů samotného trhu. Širší spread například nemusí vždy znamenat, že broker účtuje vysoký poplatek. Může souviset s nízkou likviditou podkladového trhu nebo obdobím mimo hlavní obchodní seanci.
Při porovnávání indexových CFD proto dává smysl sledovat také likviditu podkladového trhu. Likvidita hlavních světových indexů může mít přímý vliv na kvalitu kotací a spread, který obchodník v daném okamžiku skutečně zaplatí.
Jak spočítat skutečné celkové náklady CFD
Nejlepší způsob porovnání je vytvořit model konkrétního obchodu a zahrnout do něj všechny očekávané náklady. Obchodník by měl použít stejnou velikost pozice, stejný vstup, stejný výstup a stejnou dobu držení u všech porovnávaných brokerů.
Například trader plánuje CFD pozici o nominální hodnotě 10 000 EUR a očekává držení po dobu deseti obchodních dnů. U brokera A odpovídá spread celkem 4 EUR, komise za celý obchod činí 2 EUR a financování 20 EUR. Celkové známé náklady jsou tedy přibližně 26 EUR. Broker B může mít spread 3 EUR, komisi 4 EUR a financování 12 EUR, takže celkový náklad vychází přibližně na 19 EUR.
V tomto modelu je broker B pro daný konkrétní obchod levnější, přestože může mít vyšší komisi. Pokud by však trader pozici uzavíral během stejného dne, financování by odpadlo a rozdíl mezi brokery by se změnil.
Stejným způsobem lze porovnávat více brokerů i více CFD instrumentů. Důležité je nemíchat různé velikosti pozic nebo různé doby držení, protože výsledek by nebyl srovnatelný.
Do realistického odhadu je vhodné započítat také očekávaný skluz. Ten není vždy předem známou pevnou částkou, ale při rychlých pohybech trhu může významně ovlivnit skutečnou cenu vstupu nebo výstupu.
Častou chybou je vybrat brokera podle jediné hodnoty, například nejnižšího spreadu. Další chybou je porovnávat pouze reklamované minimální podmínky místo běžných nákladů v době skutečného obchodování. Problematické je také ignorování délky držení a předpoklad, že stejný broker bude automaticky nejlevnější pro každou strategii.
Správné porovnání CFD poplatků proto začíná definicí konkrétního obchodního scénáře. Trader by měl porovnat celkový náklad na otevření, držení a uzavření stejné pozice a teprve potom jednotlivé brokery nebo instrumenty hodnotit. Pro krátkodobé obchodování může být rozhodující spread a komise, pro dlouhé držení financování a pro některé ETF CFD také dividendové úpravy. Teprve součet všech relevantních položek ukáže skutečnou cenu obchodování a umožní zjistit, zda je konkrétní CFD broker nebo instrument pro danou strategii skutečně nákladově efektivní.
