Nejčastější chyby při obchodování gapů

Osobní finance a peníze a Burza a trading (indexy, forex, CFD) jsou důležitým základem pro pochopení gapů a jejich obchodování. Nejčastější chybou při obchodování gapů je předpoklad, že každý cenový skok se musí vrátit a vyplnit vzniklou mezeru. Gap může vzniknout po výsledcích velké společnosti, makroekonomické zprávě, geopolitické události, změně očekávání úrokových sazeb nebo během období, kdy je podkladový trh uzavřený. Některé gapy se rychle vyplní, jiné pokračují stejným směrem a vytvoří nový trend. Trader proto musí před vstupem rozlišovat důvod vzniku gapu, jeho velikost, aktuální volatilitu, likviditu a širší trend. U CFD je navíc nutné počítat se spreadem, skluzem a specifickými obchodními hodinami brokera. Obchodování gapů proto není jednoduchá strategie založená pouze na sázce, že se cena vrátí na předchozí úroveň.

Chyba v přesvědčení, že každý gap se musí vyplnit

Gap se nemusí vyplnit a jeho uzavření není přirozeným pravidlem finančního trhu. Představa, že se cena vždy vrátí na úroveň před mezerou, patří mezi nejčastější důvody ztrát při obchodování gapů.

Gap pouze ukazuje, že mezi dvěma cenovými úrovněmi došlo k výrazné změně nabídky a poptávky nebo že se trh po období bez běžného obchodování otevřel na jiné úrovni. Neříká však, že další pohyb musí směřovat zpět.

Pokud například index uzavře v pátek na 5 000 bodech a v pondělí otevře na 5 150 bodech, vznikne mezera 150 bodů. Trader může očekávat její vyplnění a otevřít short. Pokud však nový týden přinese další pozitivní informace a index pokračuje na 5 300 bodů, původní předpoklad o návratu ceny se rychle ukáže jako chybný.

Gap proto není samostatný obchodní signál. Je pouze jednou z informací, kterou je nutné zasadit do kontextu trendu, volatility, fundamentálních událostí a struktury trhu.

Ignorování důvodu, proč gap vznikl

Velkou chybou je posuzovat gap pouze podle jeho velikosti a ignorovat událost, která jej způsobila. Jinou situací je běžný gap způsobený změnou likvidity a jinou situací je prudký pohyb po zásadní zprávě.

Pokud například akcie vytvoří gap po zveřejnění výrazně lepších výsledků, může nový cenový pohyb odrážet změnu očekávané hodnoty společnosti. Automatické sázení na návrat ceny proto může být velmi nebezpečné.

Podobně může index výrazně otevřít po nečekané změně úrokových očekávání nebo významné geopolitické události. V takovém případě nemusí být předchozí uzavírací cena pro další vývoj důležitou referenční úrovní.

Trader by proto měl před vstupem zjistit, zda gap vznikl kvůli konkrétní události, výsledkům společnosti, makroekonomickým údajům, změně měnové politiky nebo pouze kvůli odlišnému obchodnímu času.

Častou chybou je také ignorování korelovaných trhů. Pokud například evropský index otevře výrazným gapem, může být užitečné sledovat současný vývoj amerických futures, měnového trhu a dalších evropských indexů. Gap totiž nemusí být izolovanou událostí.

Obchodování gapu proti silnému trendu

Obchodovat každý gap proti směru hlavního trendu je rizikové, protože silný trend může pokračovat i po výrazném cenovém skoku. Gap vytvořený ve směru dominantního trendu může být naopak známkou síly trhu.

Pokud například akciový index několik týdnů vytváří vyšší maxima a vyšší minima a následně otevře výrazným gapem vzhůru, automatický short pouze kvůli očekávanému vyplnění mezery může jít přímo proti tržní struktuře.

Vhodnější je nejprve určit, zda se jedná o pokračování trendu, nebo o potenciální vyčerpání pohybu. Pomoci může analýza více časových rámců, protože gap na pětiminutovém grafu může mít úplně jiný význam než gap viditelný na denním grafu.

Trader by měl také sledovat, zda trh po otevření gap udržuje, nebo jej začne okamžitě uzavírat. Samotný první pohyb po otevření nemusí být dostatečným signálem.

Rozhodnutí obchodovat proti trendu by proto mělo vycházet z konkrétního potvrzení změny struktury, nikoliv pouze z velikosti mezery.

Příliš brzký vstup po otevření trhu

Vstup několik sekund po otevření trhu může být problematický, protože první okamžiky mohou být doprovázeny vysokou volatilitou, širším spreadem a rychlými změnami kotací. Trader může vstoupit právě v okamžiku, kdy ještě není jasné, zda se gap začne vyplňovat, nebo zda bude pokračovat.

Například index otevře o 2 % výše a během prvních minut klesne o 0,5 %. To samo o sobě neznamená, že začalo vyplňování gapu. Může jít pouze o krátkou korekci v rámci pokračujícího růstového pohybu.

Častou chybou je proto zaměnit první protisměrný pohyb za potvrzení obchodního scénáře. Trader může čekat na vytvoření jasné struktury, návrat k významné úrovni nebo potvrzení změny krátkodobého trendu.

Významnou roli hraje také likvidita. V období zvýšené aktivity může být exekuce rychlá, ale současně se mohou kotace měnit velmi rychle. Při obchodování CFD může vzniknout skluz mezi požadovanou a skutečnou cenou.

U indexů je proto důležité znát jejich hlavní obchodní seanci a období, kdy dochází k největšímu přílivu likvidity.

Ignorování volatility a velikosti gapu

Stejný procentní gap nemusí mít stejný význam v prostředí nízké a vysoké volatility. Velikost mezery je potřeba porovnávat s běžným denním pohybem daného instrumentu.

Gap 1 % může být u velmi volatilního trhu relativně běžný, zatímco u stabilnějšího instrumentu může představovat mimořádný pohyb. Bez tohoto srovnání trader neví, zda jde o standardní otevření, nebo o významnou změnu tržního režimu.

Pomoci může například ATR nebo historická průměrná denní volatilita. Pokud se běžný denní pohyb indexu pohybuje kolem 1 % a gap činí 0,3 %, nelze automaticky předpokládat stejný význam jako u gapu o velikosti 2 %.

Chyba vzniká také při používání příliš těsného stop lossu. Gapový trh může během krátké doby udělat několik běžných intradenních pohybů a příliš malý stop může být zasažen ještě předtím, než se obchodní scénář skutečně projeví.

Trader by měl proto velikost pozice přizpůsobit očekávané volatilitě. Vyšší volatilita nemusí znamenat zákaz obchodování, ale často vyžaduje menší nominální expozici.

Podcenění likvidity a skluzu

Obchodování gapů bez zohlednění likvidity může vést k výrazně horší exekuci, než trader očekává z grafu. Gap často vzniká právě v situaci, kdy se mění dostupnost kupujících a prodávajících nebo kdy byl podkladový trh určitou dobu uzavřen.

U CFD trader neobchoduje přímo na podkladové burze, ale prostřednictvím poskytovatele CFD. Výsledná kotace proto závisí také na likviditě a cenách, které broker získává od svých zdrojů.

Pokud například trader vidí na platformě cenu 100 a zadá market příkaz, rychlý pohyb může způsobit provedení na 100,20. Při větší pozici se podobný rozdíl může výrazně promítnout do výsledku.

Likvidita jednotlivých světových indexů se navíc v průběhu dne liší. Likvidita amerických indexů nebo likvidita evropských indexů může být v různých časových obdobích odlišná.

Trader proto nesmí při gapové strategii počítat pouze s potenciálním pohybem ceny. Do obchodního plánu by měl zahrnout také spread, očekávaný skluz a možnost rychlé změny kotací.

Příliš velká pozice kvůli přesvědčení o rychlém zisku

Velká chyba je zvyšovat velikost pozice jen proto, že trader očekává rychlé vyplnění gapu. Gap může vypadat jako obchod s vysokou pravděpodobností, ale jeden nečekaný pokračující pohyb může způsobit výraznou ztrátu.

Pokud má trader účet 10 000 EUR a rozhodne se riskovat 1 %, jeho plánovaná maximální ztráta by měla odpovídat přibližně 100 EUR. To je zásadně odlišné od situace, kdy otevře několikanásobně větší pozici jen proto, že předpokládá návrat ceny.

Pákové CFD tento problém ještě zesilují. Malý požadavek na margin může vytvořit dojem, že je pozice levná, přestože její nominální hodnota je vysoká.

Velikost pozice by proto měla vycházet z plánovaného rizika a vzdálenosti stop lossu, nikoli z výše dostupného marginu nebo subjektivní jistoty, že gap bude vyplněn.

Chybějící plán pro případ, že se gap nevyplní

Každý obchod gapu by měl mít před vstupem definovaný scénář pro případ, že se trh začne pohybovat opačně, než trader očekává. Největší problém nevzniká samotným špatným odhadem, ale odmítnutím přijmout, že původní scénář přestal platit.

Trader může například očekávat vyplnění gapu směrem dolů. Pokud však cena překoná předem stanovenou rezistenci a začne vytvářet vyšší maxima, měl by mít jasně definovanou podmínku, při které obchod opustí.

Častou chybou je posouvání stop lossu stále dál od vstupu. Trader tím z původně kontrolované spekulace vytvoří otevřenou sázku na návrat trhu.

Je také nebezpečné přidávat další pozice do ztráty pouze proto, že se gap ještě nevyplnil. Každé další navýšení expozice zvyšuje citlivost účtu na pokračování nepříznivého pohybu.

Obchodní plán by proto měl předem definovat vstup, důvod vstupu, invalidaci scénáře, velikost pozice a maximální přijatelnou ztrátu.

Ignorování obchodních hodin a víkendových gapů

Trader může chybně interpretovat gap, pokud neví, jaké obchodní hodiny má konkrétní podkladový trh a CFD broker. Ne každá mezera na CFD grafu představuje stejný typ tržní události.

U akciových indexů může například vzniknout výrazná změna ceny mezi pátečním uzavřením hlavní burzovní seance a pondělním otevřením. Mezitím se však mohou obchodovat futures nebo jiné související instrumenty, které poskytují další informace o vývoji očekávání trhu.

Rozdíl je také mezi skutečným gapem na podkladovém trhu a změnou kotace CFD během období, kdy broker upravuje nebo obnovuje obchodování.

Podobný problém vzniká během svátků. Obchodování indexů během svátků může mít odlišné podmínky než běžná seance a nižší aktivita může zvyšovat riziko širších spreadů a horší exekuce.

Trader by proto měl před otevřením pozice znát obchodní hodiny podkladu i CFD instrumentu a vědět, zda sledovaný gap vznikl v důsledku skutečné změny tržní ceny, nebo změny dostupnosti kotací.

Obchodování každého gapu stejnou strategií

Neexistuje univerzální gapová strategie použitelná stejně na všechny trhy a všechny situace. Jinak se může chovat gap po výsledcích společnosti, víkendový gap na indexu a mezera vzniklá během prudkého makroekonomického šoku.

Trader může rozlišovat například gap ve směru silného trendu, gap proti trendu, gap po významné zprávě a gap vznikající při nízké likviditě. Každý typ může vyžadovat jiný způsob vstupu nebo vůbec nemusí být vhodný k obchodování.

Význam má také časový rámec. Intradenní trader může hledat rychlé vyplnění části mezery, zatímco swingový trader může sledovat, zda gap vytvořil novou významnou úroveň v rámci širšího trendu.

Dobrou praxí je proto vést statistiku vlastních obchodů. Trader může například po 100 obchodech zjistit, že gapy ve směru hlavního trendu mají výrazně lepší výsledky než gapy obchodované proti trendu. Takové zjištění má větší hodnotu než obecné tvrzení, že „gapy se často vyplňují“.

Největší chybou při obchodování gapů není samotný neúspěšný obchod, ale obchodování bez podmínek, za kterých má strategie statistickou výhodu. Gap je pouze cenový jev. Teprve jeho kontext, likvidita, volatilita, trend, důvod vzniku a způsob exekuce určují, zda může představovat zajímavou obchodní situaci.