Co je Ulcerózní kolitida u dětí a jak ji léčit
Ulcerózní kolitida patří mezi nejvýznamnější chronická zánětlivá onemocnění střev v dětském věku. Přestože je častěji diagnostikována u dospělých, v posledních desetiletích lékaři zaznamenávají rostoucí počet případů také u dětí a dospívajících. Jedná se o dlouhodobé autoimunitní onemocnění, které postihuje tlusté střevo a konečník. Nemoc může významně ovlivňovat kvalitu života dítěte, jeho růst, školní docházku i psychickou pohodu. Díky moderním léčebným metodám však dnes většina pacientů může dosáhnout dlouhodobého období bez výrazných obtíží. Pokud vás zajímá širší problematika dětskému zdraví, doporučujeme si přečíst také článek Zdraví dětí – nemoci a řešení a navazující přehled Nejčastější dětské nemoci, kde rodiče naleznou informace o dalších zdravotních problémech v dětském věku.
Co je ulcerózní kolitida
Ulcerózní kolitida je chronické zánětlivé onemocnění postihující sliznici tlustého střeva. Na rozdíl od některých jiných střevních nemocí zasahuje pouze povrchové vrstvy střevní stěny. Zánět začíná vždy v oblasti konečníku a může se postupně šířit do dalších částí tlustého střeva.
Nemoc patří do skupiny idiopatických střevních zánětů, kam se řadí také Crohnova nemoc u dětí. Přestože mají obě onemocnění některé společné příznaky, jedná se o odlišné diagnózy s rozdílným průběhem, postižením střev a způsobem léčby.
Ulcerózní kolitida je charakteristická vznikem vředů a krvácivých ložisek na střevní sliznici. V období vzplanutí nemoci bývá zánět aktivní a způsobuje výrazné obtíže. Naopak během remise může být dítě zcela bez příznaků.
Jak často se ulcerózní kolitida u dětí vyskytuje
Výskyt ulcerózní kolitidy v posledních desetiletích celosvětově roste. Odborné studie ukazují, že přibližně 15 až 25 procent všech pacientů s ulcerózní kolitidou získá diagnózu ještě před dosažením osmnácti let věku. Nejčastěji se nemoc objevuje mezi desátým a šestnáctým rokem života, ale může být diagnostikována i u mladších dětí.
Vyšší výskyt je zaznamenáván zejména v průmyslově rozvinutých zemích Evropy, Severní Ameriky a Austrálie. V České republice počet dětských pacientů postupně narůstá podobně jako v dalších evropských státech.
Proč ulcerózní kolitida vzniká
Přesná příčina vzniku není dosud známá. Vědci předpokládají, že na rozvoji onemocnění se podílí kombinace genetických predispozic, poruchy imunitního systému a vlivů prostředí. Imunitní systém začne z neznámého důvodu napadat vlastní střevní sliznici a vyvolává chronický zánět.
Významnou roli hraje dědičnost. Děti, jejichž rodiče nebo sourozenci trpí některým z idiopatických střevních zánětů, mají vyšší riziko vzniku onemocnění. Svou roli mohou hrát také změny střevního mikrobiomu, některé infekce, způsob stravování a faktory životního prostředí.
Důležité je zdůraznit, že ulcerózní kolitida není infekční onemocnění. Nelze ji přenést mezi lidmi a nevzniká špatnou hygienou ani běžným kontaktem s nemocným člověkem.
Jaké jsou první příznaky ulcerózní kolitidy u dětí
Nejčastějším příznakem je opakovaný průjem s příměsí krve. Krev ve stolici bývá jedním z nejdůležitějších varovných příznaků, který by rodiče nikdy neměli podceňovat. U některých dětí se krev objevuje pouze občas, u jiných téměř při každé stolici.
Časté jsou bolesti břicha, zejména v podbřišku. Dítě může pociťovat naléhavou potřebu vyprázdnění, i když je střevo téměř prázdné. Tento stav lékaři označují jako tenesmus. Někteří pacienti navštěvují toaletu více než desetkrát denně.
Dalšími příznaky bývají únava, nechutenství, úbytek hmotnosti, zpomalení růstu, chudokrevnost způsobená dlouhodobou ztrátou krve a zvýšená teplota. U těžších forem se mohou objevit také noční průjmy, které dítě budí ze spánku.
Mimostřevní projevy ulcerózní kolitidy
Ulcerózní kolitida nepostihuje pouze trávicí trakt. U části pacientů se objevují také mimostřevní projevy. Mohou zahrnovat bolesti a záněty kloubů, kožní změny, záněty očí nebo problémy s játry.
Některé děti si stěžují na bolesti kolen, kotníků nebo zad ještě před vznikem výraznějších střevních příznaků. Právě proto bývá diagnostika někdy složitá a vyžaduje spolupráci více odborníků.
Jak lékaři ulcerózní kolitidu diagnostikují
Diagnostika začíná důkladným rozhovorem s rodiči a dítětem. Lékař se zajímá o délku obtíží, četnost průjmů, přítomnost krve ve stolici, růst dítěte a rodinnou anamnézu.
Součástí vyšetření bývají krevní testy, které odhalují známky zánětu, anémii a případné nutriční nedostatky. Velký význam má také vyšetření stolice, zejména stanovení kalprotektinu, který pomáhá určit aktivitu střevního zánětu.
Nejdůležitějším vyšetřením je kolonoskopie. Pomocí speciální kamery lékař prohlédne celé tlusté střevo, zhodnotí rozsah zánětu a odebere vzorky tkáně k histologickému vyšetření. Toto vyšetření umožňuje potvrdit diagnózu a odlišit ulcerózní kolitidu od jiných střevních onemocnění.
Jak se ulcerózní kolitida léčí
Cílem léčby je dosažení remise, tedy období bez příznaků, a zabránění poškozování střevní sliznice. Léčba se vždy přizpůsobuje závažnosti onemocnění a individuálním potřebám dítěte.
U lehčích forem bývají základem léčby aminosalicyláty obsahující mesalazin. Tyto léky působí přímo ve střevě a pomáhají tlumit zánět. Mohou být podávány ve formě tablet, granulí nebo rektálních přípravků.
Při výraznějším zánětu se používají kortikosteroidy, které rychle potlačují imunitní reakci. Kvůli možným nežádoucím účinkům však nejsou vhodné pro dlouhodobé užívání.
Pokud základní léčba nestačí, lékaři nasazují imunosupresiva nebo biologickou léčbu. Tyto moderní léky dokážou výrazně snížit aktivitu zánětu a pomáhají předcházet opakovaným vzplanutím nemoci.
Biologická léčba u dětských pacientů
Biologická léčba představuje významný pokrok v terapii ulcerózní kolitidy. Je určena zejména dětem se středně těžkou a těžkou formou onemocnění, u nichž běžná léčba nepřináší dostatečný efekt.
Biologické léky cíleně blokují molekuly zodpovědné za vznik zánětu. Díky tomu dochází ke zlepšení stavu střevní sliznice, ústupu průjmů, krvácení a bolestí břicha. Mnoho pacientů díky biologické léčbě dosahuje dlouhodobé remise a může vést téměř běžný život.
Kdy je nutná operace
V některých případech konzervativní léčba nestačí nebo se objeví závažné komplikace. Pak může být nutné chirurgické odstranění části nebo celého tlustého střeva.
Operace bývá zvažována zejména při těžkém průběhu nemoci, nekontrolovatelném krvácení, perforaci střeva nebo při vysokém riziku vzniku nádorových změn. Na rozdíl od Crohnovy nemoci může odstranění tlustého střeva ulcerózní kolitidu definitivně vyřešit, protože nemoc postihuje pouze tuto část trávicího traktu.
Strava při ulcerózní kolitidě
Neexistuje jediná univerzální dieta vhodná pro všechny pacienty. Strava by měla být pestrá, vyvážená a přizpůsobená aktuálnímu stavu dítěte. V období aktivního zánětu bývá vhodné omezit potraviny, které zhoršují průjmy nebo dráždí střevo.
Důležitý je dostatečný příjem energie, bílkovin, vitaminů a minerálů. Děti s ulcerózní kolitidou mají zvýšené riziko nedostatku železa, vitaminu D, kyseliny listové a některých dalších živin. Proto bývá často nutné pravidelné sledování laboratorních hodnot.
Možné komplikace ulcerózní kolitidy
Bez správné léčby může ulcerózní kolitida vést k řadě komplikací. Patří mezi ně těžká anémie, podvýživa, zpomalení růstu, osteoporóza nebo toxické megakolon, což je nebezpečné rozšíření tlustého střeva vyžadující okamžitou léčbu.
Dlouhodobě aktivní zánět také zvyšuje riziko vzniku nádorových změn střevní sliznice. Proto děti s ulcerózní kolitidou podstupují pravidelné kontroly a endoskopická vyšetření.
Podobné zažívací obtíže mohou být spojeny také s dalšími střevními onemocněními, například celiakií, gastroezofageálním refluxem nebo Hirschsprungovou nemocí, proto je vždy nezbytná přesná diagnostika.
Život dítěte s ulcerózní kolitidou
Přestože se jedná o chronické onemocnění, většina dětí může při správně nastavené léčbě vést plnohodnotný život. Mohou navštěvovat školu, sportovat, cestovat a věnovat se svým zájmům stejně jako jejich vrstevníci. Klíčem k úspěchu je pravidelná spolupráce s gastroenterologem, dodržování léčby a včasné řešení případných komplikací.
Díky moderním léčebným postupům se prognóza dětských pacientů v posledních letech výrazně zlepšila. Včasná diagnostika, biologická léčba a pečlivé sledování zdravotního stavu umožňují většině dětí dosáhnout dlouhodobé remise, správného růstu a kvalitního života i přes přítomnost tohoto chronického onemocnění.
